Syn.: Potamogeton pectinatus L., Potamogeton interruptus Kit., Potamogeton vaillantii R. et Sch., Potamogeton pusillus var. interruptus (Kit.) J. Presl et C. Presl, Potamogeton siculus J. Presl, Coleogeton pectinatus (L.) Dostál, nom. inval., Coleogeton pectinatus (L.) D. H. Les et R. R. Haynes
Česká jména: rdest hřebenitý (Polívka 1902, Kubát 2002), rdestík hřebenitý (Dostál 1989), rdestík hřebenitý, rdest hřebenitý (Kaplan in Štěpánková et al. 2010, Danihelka et al. 2012)
Slovenská jména: červenavec hrebenatý (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Potamogetonaceae Bercht. et J. Presl – rdestovité
Stuckenia pectinata
Rozšíření: Druh s obrovským areálem. Vyskytuje se téměř na celém světě kromě pouštních oblastí a oblastí tropických deštných pralesů. V Evropě roste na celém kontinentu kromě Islandu a nejsevernějších arktických území. U nás jeden z nejběžnějších druhů rdestů. Vyskytuje se roztroušeně až dosti hojně zejména v teplejších územích, ve výše položených oblastech je vzácnější, v horách téměř chybí.
Ekologie: Druh s širokou ekologickou amplitudou. Roste v různých typech stojatých vod (rybníky, nádrže, zatopené pískovny a jiné těžební prohlubně, sádky, mrtvá říční ramena) a velmi často rovněž ve vodě tekoucí (střední a dolní toky řek, potoky). Vyhledává vody mezotrofní až eutrofní, často minerálně bohaté, nezřídka (zejména v tekoucích vodách) i znečištěné, toleruje i brakickou vodu. Kvete zpravidla od června do září.
Stuckenia pectinataStuckenia pectinata
Popis: Vodní rostlina s vytrvalými oddenky a většinou jednoletými lodyhami, kromě oddenků tvořící v substrátu i přezimující hlízky, bez morfologicky diferenciovaných turionů. Lodyhy až 170(–350) cm dlouhé, oblé, zejména v horní části bohatě větvené, zejména ve vrcholových partiích „cik-cak“ zprohýbané, na uzlinách bez žlázek. Listy ponořené, přisedlé, niťovité až úzce čárkovité, na průřezu eliptické až úzce eliptické, 10–120 mm dlouhé, 0,2–1,8(–3,3) mm široké, na vrcholu zpravidla zašpičatělé, s 3(–5) podélnými žilkami; palisty (4–)7–55 mm dlouhé, (0,2–)0,4–2,5(–3,1) mm široké, na straně přiléhající k listům z větší části srostlé s jejich bazální částí, na protější straně až k bázi volné, okolo lodyhy nad uzlinou těsně svinuté, vytvářející „listovou pochvu“, v horní části s volným jazýčkem 1–10 mm dlouhým. Klasy válcovité, s 8–12 květy, před rozkvětem 3–8 mm dlouhé, za květu a zejména po odkvětu se výrazně prodlužující, za plodu zpravidla přetrhované, 15–50 mm dlouhé, nejčastěji poměrně dlouze stopkaté, stopka měkká, květenství proto vzplývá při hladině. Květy 2–2,5 mm v průměru, čtyřčetné, okvětní lístky světle hnědé až zelenavě hnědé, gyneceum ze čtyř plodolistů. Nažky elipsoidní, na hřbetě bez kýlu, 3,2–4,3 mm dlouhé, světle okrově hnědé nebo červenohnědé, někdy až kaštanově hnědé, v horní části s krátkým zobánkem.
Variabilita: Morfologicky velice variabilní druh, větší část variability však spadá na vrub fenotypové plasticity (tzn. jedná se o variabilitu určenou podmínkami prostředí, nikoli genetickými rozdíly mezi rostlinami). Rostliny z mělkých vod jsou často velmi hustě (metlovitě) větvené, zatímco rostliny z proudících vod mají dlouhá internodia a listy. Vzhledem k velké morfologické redukci rdestů však nelze vyloučit, že druh zahrnuje i dosud nerozpoznané (kryptické) taxony. Ze severní Evropy je znám morfotyp vyznačující se nápadně širokými listy (až 3,3 mm, až 5žilné, na vrcholu až zaokrouhlené), označovaný jako var. zosteraceus.
Poznámka: Druh je tradičně řazen do skupiny tzv. úzkolistých rdestů, od kterých se však odlišuje v mnoha aspektech a geneticky je od nich významně vzdálen. Proto je v poslední době oprávněně řazen do samostatného rodu Stuckenia (rdestík), který v současnosti čítá 7 druhů (u nás pouze tento jediný). Morfologicky je rod význačný např. přítomností „listové pochvy“ a „jazýčku“ (orgány „palistového“ původu), tvorbou přezimujících hlízek (zatímco pravé turiony na rozdíl od úzkolistých zástupců rodu Potamogeton netvoří), klasy za plodu přetrhovanými a listy na průřezu nejčastěji eliptickými (u pravých rdestů jsou ploché). Rod je odlišný i po karyologické stránce – všechny druhy jsou hexaploidní, zatímco rod Potamogeton zahrnuje diploidy (všechny úzkolisté a fylogeneticky bazální širokolisté rdesty) a tetraploidy (většina širokolistých rdestů). Odlišnost je patrná i co se týče křížení: rdesty často hybridizují (počet potvrzených hybridních kombinací se blíží číslu 100), dokonce i morfologicky totálně odlišné úzkolisté a širokolisté rdesty se mohou mezi sebou křížit; zástupci rodu Stuckenia naproti tomu s druhy rodu Potamogeton nehybridizují, dokáží se však křížit mezi sebou.
Stuckenia pectinata
Fotografoval Petr Krása dne 28. 7. 2005 (řeka Ohře, Dasnice).