Syn.: Dynamidium juranum (Reut.) Fourr., Fragaria crantzii Crantz, Fragaria villosa Crantz, Potentilla affinis Host, Potentilla alpestris Haller f., Potentilla bithynica Hornem., Potentilla crocea Haller f., Potentilla filiformis Vill., Potentilla friesiana Lange, Potentilla gardae Evers, Potentilla gelida C. A. Mey., Potentilla hellwegeri Murr, Potentilla jurana Reut., Potentilla juratensis Ser. ex Nestl., Potentilla langeana Rydb., Potentilla latestipula Braun-Blanq., Potentilla levieri Siegfr. et R. Keller, Potentilla lucida Willd. ex D. F. K. Schltdl., Potentilla maculata Pourr., Potentilla praeruptorum F. W. Schultz, Potentilla rotundifolia Vill., Potentilla rubens Vill., Potentilla sabauda Vill. ex DC., Potentilla salisburgensis Haenke, Potentilla saxatilis Boulay, Potentilla stipulacea Timb.-Lagr., Potentilla stipularis Timb.-Lagr., Potentilla tridentina Gelmi et Evers, Potentilla verlotii Jord. ex Verl., Potentilla villosa (Crantz) Beck
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem. V Evropě roste především na severu (Skandinávie, severní Rusko, Island, Špicberky, Skotsko), jižněji především v horách (Pyreneje, Alpy, Apeniny, balkánská pohoří, Karpaty). Dále roste na severu Turecka, v Zakavkazí, na Kavkaze a v severním Íránu. Výskyt v evropské části Arktidy přesahuje do Grónska a na sever Kanady.
V ČR se vyskytuje jen v typu, který bývá někdy oddělován jako samostatný poddruh (Potentilla crantzii subsp. serpentini); výzkumy z poslední doby však spíše podporují názor, že se tyto rostliny od základního typu neliší. Na Slovensku roste v Malé a Velké Fatře, Nízkých, Západních, Vysokých a Belianských Tatrách.
Ekologie: Stanovištěm jsou horské trávníky na mělkých kamenitých půdách, převážně na vápencích nebo vápníkem obohacených horninách (např. na mylonitech), ve střední Evropě v nadmořských výškách 1000–3600 m.
Popis: Vytrvalá bylina, tvoří volné polštáře a vystoupavé postranní květonosné lodyhy 10–20(–30) cm vysoké, měkce rovnovážně až přímo odstále chlupaté. Listy na sterilních výhonech střídavé, dvouřadě uspořádané, řapíkaté, pětičetné, s lístky obvejčitými až téměř okrouhlými, oboustranně zelenými, na líci řídce chlupatými až skoro lysými, na rubu hustěji chlupatými, na bázi klínovitými, na okraji tupě pilovitými, s 6–12 páry zubů; lodyžní listy jsou trojčetné; palisty jsou červenohnědé, eliptické až vejčitě kopinaté. Květenství je 2–8(–12)květé; květní stopky jsou 1–3 cm dlouhé, odstále chlupaté a s vtroušenými drobnými žlázkami; lístky kalíšku jsou podlouhlé, 2,5–4 mm dlouhé, tupě špičaté; kališní lístky jsou kopinaté, 4–5 mm dlouhé, špičaté; korunní lístky jsou obsrdčité, 6–10 mm dlouhé, zlatožluté, na bázi s oranžovou skvrnkou; tyčinek je mnoho; plodolistů je 30נ, s kyjovitou čnělkou. Plody jsou lysé nažky.
Poznámka: V severní Asii, ve středoasijských pohořích a Himálaji se vyskytuje blízce příbuzná Potentilla gelida; v jejích populacích se občas nacházejí i rostliny, odpovídající evropské P. crantzii.
Heinrich Johann Nepomuk von Crantz (1722–97), na nějž odkazuje druhové jméno, byl lucemburský lékař a botanik.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 3. 7. 2015 (Itálie, Parco Nazionale del Gran Sasso e Monti della Laga, Sella di Monte Aquilla) a 17. 6. 2017 (Itálie, Dolomity, Passo Pordoi).