POZOA CORIACEA Lag.

Syn.: Astrantia grandiflora Poepp. ex DC., Azorella coriacea (Lag.) Kuntze, Azorella hydrocotylifolia (Bridges ex Gardner) Macloskie, Pozoa denticulata Lag., Pozoa hydrocotylifolia Bridges ex Gardner
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité

Pozoa coriacea

Rozšíření: Pochází z Jižní Ameriky, kde roste v Argentině v provinciích San Juan, Mendoza, Neuquén, Río Negro a Chubut, a v Chile v regionech Coquimbo až Bío-Bío.

Ekologie: Stanovištěm jsou křoviny a trávníky na kamenitých svazích i stepní vegetace, v jižní polovině areálu vystupuje až do nadmořské výšky 1500 m.

Pozoa coriacea

Popis: Vytrvalá bylina vysoká 3–25 cm, se silnou, větvenou dřevnatou kořenovou hlavou, větve jsou zakončeny přízemní růžicí listů. Listy jsou střídavé; řapík je 3–7 cm dlouhý; čepel je eliptická až ledvinitá, na bázi klínovitě zúžená až srdčitá, na okraji často zvlněná a s 3–15 zoubky. Květenství je okolík o průměru 0,8–2,5 cm, jeho stopka je 3–30 cm dlouhá; listeny obalu jsou široké, srostlé, na okraji zubaté; květy jsou obvykle oboupohlavné, někdy jsou přítomny i květy pouze samčí (rostliny polygamní), načervenalé, v okolíku jich bývá 20–35; kališní lístky jsou kratičké, vytrvalé; korunní lístky jsou 1–1,5 mm dlouhé; tyčinek je 5; čnělky jsou 1–2 mm dlouhé. Plodem je poněkud zploštělá, v obrysu klínovitě eliptická dvounažka 3,5–5,5 mm dlouhá.

Poznámka: Velmi podobná, rovněž v Chile a Argentině rostoucí Pozoa volcanica se na první pohled pozná podle většího počtu zoubků na okraji listů (13–30). Dále má nevětvenou kořenovou hlavu. Do rodu patří jen tyto dva jihoamerické druhy.

Pozoa coriacea
Pozoa coriacea
Pozoa coriacea
Pozoa coriacea
Pozoa coriacea
Pozoa coriacea
Pozoa coriacea

Fotografoval Mário Duchoň, dne 8. 2. 2019 (Chile, Parque nacional Conguillío, svahy vulkánu Sierra Nevada).