Propithecus verreauxi Grandidier, 1867; sifaka Verreauxův

Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Primates, Indriidae
Syn.: Propithecus majori Rothschild, 1894; Propithecus verreauxoides Lamberton, 1936
Česká jména: sifaka Verreauxův, sifaka malý
Anglická jména: Verreaux’s Sifaka

Propithecus verreauxi
Propithecus verreauxi

Rozšíření: Endemit Madagaskaru, vyskytuje se jen v jeho jižní a jihozápadní části, za severní hranici jeho původního areálu je považována řeka Tsiribihina.

Způsob života: Žije v madagaskarských galeriových a suchých lesích, rovněž v trnitém buši, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1300 m. Je to denní býložravec, který tráví většinu života ve větvích stromů, může se dožít věku okolo 18 let. Žije ve skupinách po (2–)5–6(–14).

Popis: Středně velká poloopice dosahující délky těla 43–45 cm, délka ocasu je 56–60 cm. Hmotnost zvířete činí 3–3,5 kg. Srst je hustá, bílá až nažloutlá, s hnědočernými ploškami na obličeji, temeni a na vnitřní straně končetin.

Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu IUCN (2014) je řazen k druhům ohroženým (EN), jeho populace klesla za posledních 50 let více než o 50 %. Největším nebezpečím je především fragmentalizace původních západomadagaskarských lesů, ale bohužel i lov. Odchyt a chov je regulován mezinárodní smlouvou o obchodu s ohroženými druhy zvířat a rostlin CITES.

Poznámka: Některé malgašské kmeny mají lov poloopic zakázán, je to pro ně silné společenské tabu, které nelze překročit. Tento mravní zákaz se však bohužel netýká všech kmenů na ostrově.

Propithecus verreauxi
Propithecus verreauxi
Propithecus verreauxi

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 5. 10. 2016 (Madagaskar, provincie Toliara, Forêt de Kirindy).