PROSOPIS PALLIDA (Humb. et Bonpl. ex Willd.) Kunth – naditec

Syn.: Acacia pallida (Humb. et Bonpl. ex Willd.), Mimosa pallida (Humb. et Bonpl. ex Willd.) Poir., Prosopis limensis Benth.
Česká jména: naditec (Presl 1846)
Čeleď: Fabaceae – bobovité

Prosopis pallida

Rozšíření: Druh pochází z pobřežních oblastí Kolumbie, Ekvádoru a Peru, je však uváděn i z bolívijských departamentů Chuquisaca, Cochabamba a La Paz. Zavlečen na Portoriko, Kubu, Havajské ostrovy a do velké části severní Austrálie, kde je nyní považován za naturalizovaný. Na Havajských ostrovech pochází celá rozsáhlá populace Prosopis pallida z jediného stromu vyrostlého ze semene, které dovezl první katolický kněz, otec Bachelot, v roce 1828 a zasadil jej u kostela v Honolulu. Zatímco v některých oblastech původu je tento druh už téměř ohrožený (západní pouštní oblasti v Andách na jihu Peru), neboť vesničané přes zákaz úřadů nadále kácí a spalují stromy, na mnoha místech, kam byl zavlečen, je považován za invazní (Havajské ostrovy, Midway, Queensland v Austrálii).

Ekologie: Ve své domovině roste převážně v suchých oblastech pobřežního pásma, v polopoušti i poušti, na skalnatých svazích, vystupuje do nadmořské výšky okolo 500 m. Z Bolívie je uváděn ze suchých údolí, z výšek 1050–3300 m n. m. Na sekundárních lokalitách roste také zejména v sušších závětrných pobřežních oblastech, většinou v nadmořské výšce do 150 m, někdy až do 600 m. Vytváří dlouhé kořeny, přežívá dobře i tam, kde jiné rostliny nerostou, jako jsou písky, suché, degradované svahy, zasolené půdy, narušené plochy a skalnaté útesy. Rozložený kořenový systém odebírá vlhkost i sousedním rostlinám, až druh postupně stanovišti dominuje. Tvoří velké množství semen a může se rozšiřovat i vegetativně.

Prosopis pallida

Prosopis pallida

Popis: Rozložitý bohatě větvený keř nebo strom, až 10 m vysoký, na větrných nebo zvláště suchých stanovištích roste v podobě keře vysokého 3–5 m. Větvičky jsou lysé, někdy roztroušeně chlupaté, trny párovité, 4–15 mm dlouhé. Listy jsou dvakrát zpeřené, listy prvního řádu ve (1–)2–4 párech, jsou 2–5 cm dlouhé, lístky v 6–15 párech, podlouhle eliptické nebo vejčité, na vrcholu tupé, pýřité, někdy jen na okrajích, kožovité, 2–10 × 1,5–4 mm velké. Květenstvím jsou hrozny 8–13 cm dlouhé, vřeteno a krátké stopky jsou pýřité, jednotlivé květy drobné, koruna je asi 6 mm dlouhá, žlutozelená, s vyčnívajícími 10 tyčinkami; lusky jsou často nepravidelně zakřivené, 7–25 × 1–1,5 cm, žlutě hnědé, obsahují hnědá semena asi 6 mm dlouhá, v lepkavé, sladké kašovité dřeni.

Využití: Druh je vysazován jako náhrada lesa, k zabránění eroze půdy a k zajištění stínu – ve vhodných podmínkách vytváří hustou korunu. Jeho tvrdé a těžké dřevo se používá k vytápění, vaření a k výrobě dřevěného uhlí. Lusky a mletá semena jsou výživným krmivem, používají se také jako složka melasy a k výrobě piva. Je to dobrá medonosná rostlina.
Určité archeologické teorie připouštějí, že vykácení stromů právě tohoto druhu bylo hlavním důvodem rozpadu kultury Nazca v jižním Peru kolem roku 500 n. l., kdy deště po příchodu El Niño způsobily záplavy a erozi nechráněné půdy a tím rozšiřování pouště.

Poznámka: Rod Prosopis zahrnuje asi 44 druhů, většina z nich pochází z Nového světa. Značná část druhů je z Jižní Ameriky (35 druhů), jen tři druhy se vyskytují v Asii a jeden v Africe.

Prosopis pallida
Prosopis pallida
Prosopis pallida
Prosopis pallida

Fotografováno dne 14. 5. 2013 (USA, Havajské ostrovy, ostrov Oahu, Diamond Head nad Honolulu).