PUNICA PROTOPUNICA Balf. f. – marhaník

Syn.: Socotria protopunica (Balf. f.) G. M. Levin
Česká jména: marhaník (Presl 1846), marhaník, granátovník (Mareček 1999)
Čeleď: Lythraceae J. St-Hill. – kyprejovité

Punica protopunica

Rozšíření: Památný endemit ostrova Sokotra. Jediný planý příbuzný granátového jablka (Punica granatum), které se odedávna pěstuje a není dnes známo z přírody v plané podobě.

Ekologie: Křoviny a poloopadavé lesíky ve středních a vyšších polohách ostrova, kde roste v nadmořských výškách 300–1200 m. Roste na skeletovitých půdách v místech, která mají alespoň v některých obdobích roku zvýšený přísun srážek z monzunové oblačnosti a poměrně dlouhá období sucha; nevyhýbá se vápenci ani kyselým krystalickým substrátům.

Punica protopunica

Popis: Menší stromek nebo keř s pokroucenými větvemi. Listy jsou vstřícné, 2–5 cm dlouhé, eliptické nebo vejčité, celokrajné, leskle tmavozelené a často s červeným okrajem, lysé. Květy se vyvíjejí jednotlivě nebo v chudých svazečcích, často vyrůstají přímo z kmene, jsou 4–6 cm dlouhé, vytvářejí oranžovou až růžovou češuli. Kališních cípů bývá 5–8, korunní lístky jsou kratší než kalich, růžové, v počtu 5–7, tyčinek je mnoho, podobně jako srostlých plodolistů, semeník je vrostlý do češule. Plod je kulovitá bobule do 5 cm v průměru, za zralosti jsou zelené, s hnědočerveným líčkem, oplodí je poměrně tvrdé, nečetná semena jsou obalena dužnatým hořkým míškem.

Poznámka: Rod Punica býval donedávna řazen coby monotypický do čeledi Punicaceae, teprve nedávno bylo zjištěno, že je vhodnější jej považovat za součást čeledi kyprejovitých (Lythraceae).

Punica protopunicaPunica protopunica
Punica protopunica
Punica protopunica
Punica protopunica
Punica protopunica
Punica protopunica

Fotografovali Vít Grulich a Alena Vydrová, ve dnech 23. a 24. 2. 2010 (Jemen, Sokotra, svahy pohoří Haghier).