Syn.: Quercus agnostifolia K. Koch, Quercus aquatica (Lam.) Walter, Quercus microcarya Small, Quercus nana Willd., Quercus uliginosa Wangenh.
Česká jména: dub vodní (Mareček 1999)
Čeleď: Fagaceae Dumort. – bukovité
Quercus nigra
Rozšíření: Severoamerický druh, vyskytuje se v jihovýchodní části USA, jeho areál se táhne od delawarského a marylandského pobřeží Atlantiku na severovýchodě přes Tennessee, Alabamu a Floridu až po východní Oklahomu a východní Texas na jihozápadě.
Ekologie: Roste v lesích pobřežních a nížinných oblastí, najdeme ho i na vlhčích podhorských svazích, objevuje se však také na dunách a stanovištích dotčených lidskou činností – bývá vysazován na místech někdejších polí či plantáží, a to v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 450 m.
Quercus nigra
Popis: Opadavý strom (listy často vytrvávají na stromě po dobu dvou let), který dosahuje výšky až okolo 30 m, s kmenem štíhlým a korunou kulovitou. Borka je šedohnědá, nepravidelně rýhovaná, letorosty jsou červenohnědé, lysé. Listy jsou řapíkaté, obkosníkovité až obvejčité, nejširší blízko vrcholu, 3–12(–16) cm dlouhé a 1,5–6(–7) cm široké, na bázi klínovité nebo až zaokrouhlené, celokrajné nebo se 2–3 mělkými laloky a osinkami, na vrcholu tupé až zaokrouhlené, na líci lysé, na rubu rovněž lysé, jen v paždí žilek chlupaté. Žaludy dozrávají druhým rokem, jsou 9,5–14 mm dlouhé a stejně tak široké, číška je chlupatá, zabírá asi čtvrtinu délky žaludu.
Využití: Jeho dřevo není příliš trvanlivé, bývá spíše vysazován jako stínící dřevina, používá se rovněž k obnově lesů na lokalitách dříve využívaných zemědělsky.
Quercus nigra
Quercus nigra
Quercus nigra
Fotografováno dne 25. 6. 2017 (Německo, Drážďany, botanická zahrada).