QUERCUS PYRENAICA Willd. – dub pyrenejský

Syn.: Quercus aurin Bosc, Quercus brossa Bosc, Quercus camata Petz. et G. Kirchn., Quercus castellana Bosc ex Pers., Quercus cenomanensis Desf. ex Endl., Quercus humilis DC., nom. illeg., Quercus lanuginosa subsp. palensis (Palassou) A. Camus, Quercus palensis Palassou, Quercus pubescens subsp. palensis (Palassou) O. Schwarz, Quercus stolonifera Lapeyr., Quercus tauza Desf., Quercus tauzin Pers., Quercus tauzinii Bubani, Quercus toza Gillet ex Bosc, nom. inval., Quercus toza Bastard
Česká jména: dub pyrenejský (Mareček 1999)
Čeleď: Fagaceae Dumort. – bukovité
Quercus pyrenaica
Rozšíření: Roste na Pyrenejském poloostrově ve Španělsku i Portugalsku, také v západní polovině Francie. V severní Africe se vyskytuje v Maroku. Výskyt na Sicílii je pochybný.
Ekologie: Součást lesních porostů především na kyselých substrátech, především v území s relativně oceaničtějším klimatem. Vystupuje až do nadmořské výšky 1600(–2100) m.
Popis: Opadavý jednodomý strom, dorůstá výšky až 20(–25) m; borka je šedohnědá, rozbrázděná; větvičky jsou nicí, pýřité hvězdovitými chlupy. Listy jsou střídavé; řapík je 0,5–2(–3) cm dlouhý; čepel je široce obvejčitá, peřenolaločná až peřenodílná, (5–)8–16(–22) cm dlouhá a (3,5–)4–12(–14) cm široká, obvykle s 4–8 páry špičatých úkrojků, na rubu olysalá, na líci hustě bíle plstnatá. Samčí květenství jsou jehnědy 5–10 cm dlouhé, vřeteno květenství i okvětí jsou pýřité; samičí květenství je stopkaté, tvoří jej několik víceméně přisedlých, miskovitých, 0,6–1,8 cm dlouhých a 1,4–2,6 cm širokých číšek, jejichž šupiny jsou úzce kopinaté, tupé, volně střechovité. Plody jsou nažky (žaludy) 1,5–4,5 cm dlouhé.
Quercus pyrenaicaQuercus pyrenaica
Quercus pyrenaica
Quercus pyrenaica
Fotografovala Alena Vydrová, dne 19. 4. 2018 (fotografované rostliny pocházejí z kultury – Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).