Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité
Rozšíření: Druh je rozšířen podél celého horského systému Himálaje, dále na západě zasahuje až do Hindúkuše ve východním Afghánistánu a na východě ostrůvkovitě až po vysoké hory v severním cípu Barmy, na severozápadě čínské provincie Jün-nan a v jihozápadním cípu provincie S’-čchuan. Je hojnější v klimaticky vlhkých oblastech pod silným vlivem monzunů, tedy ve východní části hlavního himálajského areálu.
Ekologie: Roste jednotlivě nebo v řídkých skupinách na otevřených vysokohorských svazích a pláních nad lesní zónou mezi 4000 a 4800 m, kde je vázána na holé kamenité až skalnaté biotopy, sutě a vysokohorskou tundru bez konkurence vyšších keřů a bylin, kde tvoří nápadný, zdaleka viditelný prvek. Preferuje dobře drenážované substráty před zamokřenými půdami.
Popis: Statná monokarpická bylina 1–2 m vysoká s jedinou lodyhou a kořeny až 8 cm v průměru. Lodyha vzpřímená, pevná, při zrání plodů se prolužující, 2–3 cm v průměru, jemně rýhovaná, lysá, s bazální růžicí sytě zelených listů plynule přecházejících do menších, bledě žlutozelených, dolů pevně ohnutých a střechovitě se překrývajících listů lodyžních, tvořících kuželovitý až válcovitý, kompaktní ale dutý, na vrcholu tupě špičatý útvar 15–30 cm v průměru, odolný proti zmáčení vzdušného vnitřního prostoru a udržující vnitřní teplotu nejméně o 5 °C vyšší. Růžicové listy mohutné, krátce řapíkaté, okrouhlé, vejčité až srdčitě vejčité, 20–30 cm v průměru, zkrabatělé a na okraji zvlněné, celokrajné až nepravidelně hrubě vroubkované, oboustranně lysé nebo na rubu chloupkaté, hlavní žilky na bázi čepele vějířovité, v počtu 5–7, na rubu výrazně vystouplé. Lodyžní listy s velkou, široce kopinatou, červenou palistovou pochvou. Květenství svazčitá až latnatá, vzpřímená z úžlabí středních a horních lodyžních listů a zcela skrytá horními přitisklými listy, 5–10 cm dlouhá, lysá, s malými žlutavými listeny. Květy v červnu a červenci, s šestičetným, na bázi srostlým okvětím, okvětní lístky eliptické, tři vnitřní větší, asi 2 × 1 mm velké, žlutozelené; tyčinek obvykle 9, s nitkami 3–3,5 mm dlouhými, smáčklými, na bázi nafouklými; semeník vejcovitý, čnělka krátká, blizna nafouklá. Plody dozrávající v září nebo říjnu, vejcovité, 6–7 × 5–6 mm velké, s okrouhlou až uťatou bází a tupým vrcholem a úzkými, tmavohnědými křidélky; semena černohnědá, srdcovitě vejcovitá.
Využití: Je využívána v tradičním místním léčitelství.
Fotografovali Ludmila a Roman Businští, ve dnech 23. 7. 1992 (Čína, jihovýchodní část vnitřního Tibetu, okolí sedla Serkyim-la, východně nad Nyingchi, 4500–4600 m) a 23. 6. 1996 (hory severně nad Nyingchi, okolo 4500 m).