Syn.: Richardia adscendens (DC.) Steud., Richardia emetica (Mart.) Schult., Richardia rosea (A. St.-Hil.) Schult., Richardia sericea Walp., Richardia villosa Sessé et Moc. ex DC., Richardsonia adscendens DC., Richardsonia brasiliensis (Gomes) Klotzsch, Richardsonia emetica Mart., Richardsonia rosea A. St.-Hil., Richardsonia sericea Walp., Spermacoce adscendens Pav., Spermacoce adscendens Pav. ex DC., Spermacoce ascendens Sessé et Moc., Spermacoce hexandra A. Rich.
Čeleď: Rubiaceae Juss. – mořenovité

Richardia brasiliensis

Rozšíření: Původně jihoamerický druh, na tomto kontinentu rozšířený od předhůří ekvádorských i bolívijských And přes sever Argentiny, Paraguay a Uruguay až po jihovýchodní Brazílii. Byl však zavlečen také na jihovýchod USA (na severu zasahuje až po New Jersey), do Mexika, na Jamajku, Kubu a dokonce též do tropické i jižní Afriky, na Sri Lanku, Mauricius, rovněž do Indonésie, severní a východní Austrálie a na některé tichomořské ostrovy.

Ekologie: Roste v prérii a savaně, na pobřežních písčinách, stejně tak dobře na ruderálních stanovištích, podél silnic a železničních tratí, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2500 m. V tropických oblastech kvete v průběhu celého roku.

Richardia brasiliensis

Popis: Jednoletá, někdy však dokonce vytrvalá bylina s lodyhou obvykle poléhavou, někdy i vystoupavou, až 40 cm dlouhou, štětinatě chlupatou. Listy jsou vstřícné, přisedlé nebo jen krátce řapíkaté, kopinaté až široce vejčité, 5–50(–70) mm dlouhé a 3–28 mm široké, celokrajné, na vrcholu špičaté nebo tupé, po obou stranách štětinatě chlupaté. Květy vyrůstají v terminálních hlávkách až po 20 či více květech, jsou podepřeny 2 nebo 4 listům podobnými listeny, kalich je 6cípý, koruna řepicovitá, bílá, někdy i narůžovělá, trubka je 3–8 mm dlouhá, zakončená (4–)6 cípy, které jsou 1–3 mm dlouhé; tyčinek je (4–)6, čnělka je 3ramenná. Merikarpia jsou 3, jsou 2,5–3(–4) mm dlouhá, papilnatá, s vyvýšeným středním žebrem.

Záměny: Kromě druhu Richardia brasiliensis se světem adventivně šíří (byť zřejmě o trochu méně) také druh Richardia scabra (ten pochází z jihu Severní Ameriky a ze severu Jižní Ameriky) – jejich rozlišování může činit těžkosti. Obecně se soudí, že nejsnáze se oba druhy rozliší podle plodů: merikarpia u R. brasiliensis jsou dlouze papilnatá, na líci s vyvýšeným středním žebrem, zatímco papily merikarpií R. scabra jsou jen krátké a na líci mají úzkou rýhu. Problémy nastanou, když ony drobné plody nejsou k dispozici. Pak je dobré vědět, že R. brasiliensis má o něco širší listy, které jsou celé štětinatě srstnaté, lodyha tohoto druhu je obvykle poléhavá. Naproti tomu R. scabra mívá lodyhu spíše vystoupavou až přímou a ony o něco užší listy jsou jen řídce štětinatě srstnaté, někdy snad dokonce ve středu listu téměř lysé, jen při jeho okrajích chlupaté.

Poznámka: Rod Richardia v současnosti zahrnuje 17 druhů (POWO 2019), všechny pocházejí z tropů a subtropů Nového světa.

Richardia brasiliensis
Richardia brasiliensis
Richardia brasiliensis

Fotografovala Věra Svobodová, dne 11. 3. 2019 (Uruguay, Colonia del Sacramento).