Syn.: Rosa belgica Mill., Rosa ×bifera (Poir.) Pers., Rosa calendarum Münchh. ex Borkh., Rosa centifolia var. bifera Poir., Rosa gallica var. damascena Voss, Rosa polyanthos Rössig
Česká jména: růže damašská (Mareček 2001)
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité

Rosa × damascena

Rozšíření: Hybridní druh vyšlechtěný již ve starověku na Blízkém východě (nejčastěji bývá uváděna Malá Asie nebo Persie) či snad dokonce až někde ve Střední Asii, známý i v antickém Řecku a Římě. Do střední a západní Evropy byl pravděpodobně přivezen až ve 12. století, v době 2. křížové výpravy, následně ještě podruhé v 16. století během válek s Turky.
Zřejmě se jedná o křížence růže galské (Rosa gallica) s růží mošusovou (Rosa moschata), blízkovýchodní růží nachovou (Rosa phoenicia) a patrně i se středoasijskou růží Fedčenkovou (Rosa fedtschenkoana). V průběhu věků z ní byla v kultuře vyšlechtěna celá řada kultivarů, k nimž patří například růže stolistá (Rosa ×centifolia) a mnoho dalších skupin růží.
V zásadě se rozlišují dvě variety růže damašské: letní Rosa ×damascena nothovar. damascena, která kvete jen po krátkou dobu v létě; podzimní R. ×damascena nothovar. semperflorens, která kvete po delší dobu až do podzimu.

Rosa × damascena
Rosa × damascena

Popis: Rozložitý keř dosahující výšky až okolo 200 cm, s větvemi obloukovitě převisajícími, hustě ostnitými. Listy jsou řapíkaté, lichozpeřené, nejčastěji s 5–7 lístky, které jsou eliptické až vejčité, 2–6 cm dlouhé, po okraji pilovité, na vrcholu špičaté až tupé, na líci šedozelené, lysé, na rubu chlupaté. Květy vyrůstají na konci větví v mnohokvětých chocholících, jsou plné, výrazně vonné, bílé, růžové až růžovofialové. Plody jsou hruškovité, až 25 mm dlouhé, červené, štětinaté.

Využití: Pěstuje se pro okrasu, přináší však užitek také ve voňavkářství, kosmetice i kuchyni. Vyrábí se z ní růžový olej (historicky především v Bulharsku a Turecku, ale v současnosti dokonce už i v Afghánistánu a Chile), slouží při vaření jako aromatická přísada nebo koření (růžový prášek a růžová voda), přidává se do bylinných směsí k přípravě čaji podobných nápojů, ale též do cukrovinek.
Damašskou růži si cenili rovněž lékaři raného novověku, u nás ji obzvláště vyzvedl už Tadeáš Hájek z Hájku v českém překladu Matthiolova Herbáře z roku 1562, znal ji však jen z Itálie. S jistotou byla pěstována v roce 1808 v zahradě u zámku na Hluboši.

Rosa × damascena
Rosa × damascena
Rosa × damascena
Rosa × damascena
Rosa × damascena

Fotografováno dne 4. 6. 2019 (Česko, Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).