RUBIA PEREGRINA L. – mořena cizí / marena

Syn.: Rubia lucida L., Rubia reiseri Halácsy ex Hayek
Česká jména: mařena zimostrazná (Presl 1846), mořena cizí (Mareček 2001)
Slovenská jména: marena (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Rubiaceae – mořenovité

Rubia peregrina

Rozšíření: Mediterán a Makaronésie, na západě evropského kontinentu areál zasahuje až do jižní části Britských ostrovů. Celý rod zahrnuje asi 60 druhů, které se vyskytují v mírném pásu Evropy, Asie, Afriky i Ameriky.

Ekologie: Roste na kamenitých stráních, skalách i zdech, též v macchii, nezřídka na vápenci, ale k podkladu je dosti tolerantní, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2100 m. Kvete od dubna do srpna.

Rubia peregrina

Popis: Vytrvalá bylina s osténky na listech a lodyhách, které umožňují popínání. Lodyhy jsou tedy přímé, plazivé i šplhavé, 30–250(–700) cm dlouhé, na bázi dřevnatějící, bohatě větvené, 4hranné, listy vyrůstají v přeslenech po 4–6(–8), jsou přisedlé nebo jen velmi krátce řapíkaté, čárkovité, kopinaté nebo až vejčité, kožovité, lesklé, 1,5–6(–10) cm dlouhé a 0,4–3 cm široké, na okraji osténkaté, na čepeli je výrazná jen střední žilka. Květenstvím jsou vrcholové i úžlabní laty 10–80 cm dlouhé, které vždy přesahují listy, květy jsou většinou 5četné, mají 3,5–8,5 mm v průměru, korunní lístky jsou osinkatě špičaté, zelenožluté. Plodem je peckovička. Druh je velmi variabilní, v areálu se rozlišuje řada poddruhů.

Využití: Stejně jako u příbuzné mořeny barvířské (Rubia tinctoria), i kořen této mořeny se používá k barvení látek, květy údajně slouží jako afrodisiakum a prášek z kořenů se podává jako abortivum.

Rubia peregrina
Rubia peregrina
Rubia peregrina
Rubia peregrina

Fotografovali Ladislav Kovář, ve dnech 19. 4. 2008 (Itálie, Apulie, Gargano, jižně od Vieste); Naďa Gutzerová, dne 27. 9. 2011 (plody: Chorvatsko, v Blatu).