Panelová výstava Kde rostou naše endemity dorazila při putování celou naší vlastí už i do Zlína.

Poslední listopadová půlnoc ukončila první kolo 3. ročníku soutěže O nejlepší botanickou ilustraci. V tomto roce jsme dostali k posouzení práce 26 autorů.

První letošní prosincová půlnoc ukončila první kolo 4. ročníku soutěže O nejlepší botanickou ilustraci. V tomto roce jsme dostali k posouzení práce 18 autorů ze šesti zemí.

Digitální fotografie přinesla novou „mánii“ fotografování. Fotíme ráno, fotíme při obědě, selfie, snad při všech činnostech i nečinnostech. Je to dáno její dostupností, jelikož v každém mobilu je poměrně slušný fotoaparát pro fotku na display nebo na sociální sítě. Ale co se s těmito snímky stane za týden, měsíc, ba třeba několik let? Většinou upadnou do zapomenutí.

Můj vztah k přírodě je opravdu kladný. Bohužel to samé většinou tvrdí i lidé, kteří dokážou jednat s přírodou podle hesla „vytěžit, ovládnout, sežrat, zpeněžit“. Ale to, že mě příroda fascinuje, není vůbec moje zásluha. Tak jsem se narodila, byla jsem schopna vypadnout z kočárku a viset hlavou dolů na kšírách, jen abych si mohla líp prohlídnout kolem kráčející slepici, kočku… cokoli živého.

Hlaváček jarní je v lékařství známou rostlinou užívanou pravděpodobně již ve starověku. V současné době je léčebně využíván pouze po farmakologické úpravě v lékařství. Domácí užití vzhledem k vysoké jedovatosti rostliny a charakteru léčby dnes nepřipadá v úvahu.

Zdálo by se, že botanický popis každého druhu je zcela pregnantní, přesný, a tedy ve své podstatě i věčný. Jistě nemůže nikdy dojít k výraznějším změnám při popisu určitého druhu, rozhodně ale můžeme postřehnout jemné rozdíly v detailech, mnohdy kouzelně působí i starobylý jazyk dávných botanických popisů.

Tak, jako na tomto světě nic nežije věčně, není ani geografické rozšíření druhů historicky neměnné. Je otázkou, do jaké míry jsou změny areálu rozšíření zapříčiněny přírodními vlivy a kde se začíná svým destruktivním podpisem uplatňovat lidská činnost. Jisté je, že počet lokalit hlaváčku jarního (Adonis vernalis) se u nás za posledních několik desetiletí dosti snížil, byl proto zařazen k silně ohroženým druhům naší květeny a je také chráněn zákonem. Pokusme se najít starší zprávy o výskytu tohoto druhu u nás.

Březen je pro většinu našinců – tedy lidí svázaných s rostlinami – spojen především s příchodem jara. Avšak tento měsíc má ještě jeden podstatný přívlastek, dnes už sice trochu méně slavený, ale přesto stále vzpomínaný a určitě i hodnotný – je totiž již tradičně měsícem knihy. Kdy tedy jindy hovořit o knihách, než právě teď?
Knihy lze dělit podle různých hledisek: třeba na beletrii, populárně-naučnou literaturu, vědecké spisy, ale třeba také na knihy podařené a méně zdařilé, či eventuálně na ty, které nikdy vyjít nemusely a na ty, jejichž vydání bylo událostí naprosto senzační.

Iva Hüttnerová je pro řadu lidí ztělesněním pohody. Její televizní pořady voní domovem a klidem, stejně tak najdeme spoustu lásky v jejích obrazech. Určitě tedy chápete, že to musela být právě ona, koho jsme oslovili v souvislosti s kmotrovstvím pro volbu Národní ohrožené rostliny. Jsme velice rádi, že naši nabídku přijala a stala se kmotrou hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica).

Životní dráha vědce, botanika, lektora, redaktora, cestovatele, světově uznávaného odborníka na ochranu přírody a mého dlouholetého kolegy Jana Čeřovského je opravdu pestrá. Ochrana přírody a ekologická výchova se nakonec stala jeho celoživotním posláním. Dlouhá léta působil profesionálně v naší i mezinárodní ochraně přírody, pracoval v sekretariátu IUCN – Mezinárodní unie na ochranu přírody ve Švýcarsku, přednášel u nás i v zahraničí, stal se prezidentem Nadace ECOPOINT, podílel se na budování Výchovně vzdělávacího střediska Rýchory, organizoval pomaturitní studium ochrany přírody, pořady pro rozhlas (zejména Meteor), koordinoval vědecké projekty… V roce 1996 se stal prvním prezidentem mezinárodního sdružení pro ochranu evropské flóry PLANTA EUROPA. V anketě o národní ohroženou rostlinu se ujal kmotrovství mateřídoušky.

Správný kmotr pro volbu Národní ohrožené rostliny by měl být člověkem rázným i přívětivým, měl by mít dobrý přehled o světě kolem, neměl by ale ztrácet ani smysl pro detail. Tak jsme si to alespoň původně naplánovali. Jestli se nám to bezezbytku podařilo, ať už rozhodnou samotní čtenáři. S jistotou ale vím, že v osobě herce Jaroslava Duška jsme takového kmotra určitě našli. Stal se kmotrem hrušně polničky (Pyrus pyraster).

Milí čtenáři,
v těchto dnech si náš server připomíná 10. výročí svého založení. A právě k tomuto jubileu jsme pro vás připravili tento dárek.