Přírodní rezervace chráněná již od roku 1933 se nachází se na jižním okraji obce Hořiněves v okrese Hradec Králové. Chráněny jsou převážně lesní porosty na ploše 21,02 hektaru. Ty tvoří především dubohabřiny z asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum, které ve vlhčí části přecházejí do jasano-olšového luhu z asociace Carici remotae-Fraxinetum. Zde se nacházejí také drobná prameniště. Nejvydatnější pramenný vývěr byl stažen do studny, která je dnes upravena jako studánka. Rezervací protéká od jihu k severu drobný potok a na severním okraji napájí rybníček, který se výrazně zazemňuje.
Královéhradecký
Hradecké Polabí, Na Plachtě – přírodní památka
Na jihovýchodním okraji Hradce Králové se nachází poměrně rozsáhlé chráněné území, které je tvořeno třemi na sebe navazujícími přírodními památkami Na Plachtě 1, Na Plachtě 2 a Na Plachtě 3. První dvě území byla vyhlášena v roce 1998 v rozmezí dvou měsíců. PP Na Plachtě 3 bylo vyhlášeno v roce 2012. Celková rozloha chráněného území je 56,0989 ha. Částečně se překrývá s evropsky významnou lokalitou Na Plachtě, která má rozlohu 39,1417 ha a byla vyhlášena pro ochranu čolka velkého, modráska očkovaného a vážky jasnoskvrnné.
Krkonoše, cesta k Labskému prameni
Přemýšleli jste někdy o tom, jak by asi vypadala Smetanova symfonická báseň Labe? Podle aktuálního stavu vody v údajném Labském prameni by nejspíš začínala generálpauzou: žádné pitoreskní ševelení flétniček znázorňující klokotání vltavských pramínků, u Labe by vše začínalo naprostým tichem odpočítávaným dirigentem nejlépe rovnou po celých taktech. Budiž, aby bylo jasné, že symfonická báseň už skutečně začala, mohl by dirigent ještě před odpočítáváním pauz jemňoulince ťuknout taktovkou o pultík. Až tak po minutě by zazněl jen kratičký leitmotiv Labe v pianu či pianissimu, načež by se do ticha ozval titánský úder do tympánů doprovázený následným gigantickým nejlépe polyfonně vedeným hřmotem celého orchestru ve forte fortissimu – trochu by se tato pasáž možná mohla podobat Svatojánským proudům z mistrovy Vltavy – jen tak by byl totiž vhodně charakterizován propad vodního toku do hlubokého Labského vodopádu pod Labskou boudou.
Teplicko-adršpašské skály, Adršpašské skalní město
Návštěva Adršpašského skalního města může být pro nepřipraveného návštěvníka dosti značným šokem. Ten nezpůsobí ani tak místní celoevropsky významný pseudokrasový reliéf vytvořený v pískovcových skalách – Adršpašsko-teplické skály jsou dokonce nejrozsáhlejším komplexem tohoto druhu v Evropě. Ono pohnutí mysli spíše mohou způsobit obrovská záchytná parkoviště, která vás navedou ke vstupní bráně do rezervace, obří hala s občerstvením, která vás nasytí mastnými buřty, slizkými hamburgery a přeslazenými limonádami, také ovšem nekonečné povalové chodníky, z nichž není šance sestoupit. A příchuť jarmarku samozřejmě ještě podtrhnou nekonečné, nekonečné a ještě jednou nekonečné davy turistů v polobotkách. Nemá smysl spílat ochranářům, vytýkat jim profanaci této lokality – ti v tomto případě za nic nemohou. Toto místo se stalo proslulým už před dobrými 200 lety a dodnes sem především v době prázdnin cestuje celá střední Evropa. Dnešní Adršpašské skalní město stojí kdesi mezi přírodou a kulturou – mezi přírodě blízkou krajinou, na kterou jsme zvyklí v našich přírodních rezervacích, a dávnou barokní kulturní krajinou či romantickým krajinářským parkem, jichž se významně dotkla lidská ruka. Tak trochu Braunův Betlém bez Brauna.