Praha

Identifikovat přírodní památku Baba v severní části Prahy není tak složité. Důvodem je nápadně vyhlížející zřícenina, která je při cestě severním údolím Vltavy prakticky nepřehlédnutelná. Přestože by se očekával její letitý původ, byla dostavěná až v novější době na starších základech. Tato nápadná ostrožna s dobrým rozhledem a z větší části chráněná před nezvanými návštěvníky byla už v pozdní době kamenné sídlem kultury nálevkových pohárů. Osídlení tohoto území bylo potvrzeno také v době bronzové hroby únětické kultury.

Číst dál

Soutěska Divoké Šárky patří k nejzajímavějším a nejpoutavějším přírodním celkům na území Prahy. Svou malebností a příkrými svahy dotvářejícími zajímavou krajinnou scenérii odjakživa přitahovala jak přírodovědce, tak milence a romantiky. Jeden takový o ní už na přelomu 18. a 19. století psal jako o skutečné divoké krajině nehostinných balvanitých sutí se sporou vegetací.

Číst dál

Jen málo údolí v Praze má tak romantický nádech jako údolí Tiché Šárky. Znatelný je kontrast oproti blízké Divoké Šárce – většina turistů a návštěvníků se při svých výletech vyčerpá zpravidla již zde, a tak můžeme říct, že údolí Tiché, Horní a Dolní Šárky je skutečně v tomto smyslu (a samozřejmě v rámci možností velkoměsta) „tiché“. Samotná Dolní Šárka představuje závěr údolí táhnoucí se od Vltavy až téměř po Ruzyni. Celé údolí představuje výjimečný krajinářský komplex vyhlášený jako přírodní park Šárka-Lysolaje. Hranice Dolní Šárky je vymezena přibližně řekou Vltavou a usedlostmi Žitná a Mrázovka.

Číst dál

Bohnické údolí bylo vyhlášeno jako chráněné území v roce 1982 o velikosti 4,6 hektarů s navazujícím ochranným pásmem o rozloze téměř 40 hektarů. Je tvořeno jižně orientovaným svahem v bočním zalesněném údolí Vltavy, v těsné návaznosti na městskou čtvrť Bohnice. Údolím protéká Bohnický potok pramenící na okraji staré zástavby, voda se v něm však objevuje pouze ojediněle. Předmětem ochrany jsou skalnaté svahy vystupujících mírně kyselých břidlic se společenstvy skalních stepí a teplomilných křovin.

Číst dál

Přírodní památka Čimické údolí je tvořena mělkým údolím začínajícím při západním okraji zástavby Čimic a v blízkosti objektů Psychiatrické léčebny Bohnice v pramenné oblasti Čimického potoka. Končí postupně se zazemňujícím Kostoprtským rybníkem. Předmětem ochrany jsou skalnaté k jihu obrácené svahy tvořené proterozoickými břidlicemi s výchozy buližníku, na ně je vázán výskyt vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů.

Číst dál

Přírodní památka Havránka je součástí pražského přírodního parku Drahaň – Troja, přičemž samotné toto území lze ještě rozdělit na dvě specifické lokality: jednou je území Pustá vinice a druhou prameniště Haltýř.

Číst dál

Přírodní rezervace Podhoří je nejcennějším chráněným územím v Trojské kotlině. Strmé skalní srázy (se 100 metrovým převýšením) nad údolím Vltavy daly vznik unikátním společenstvům, která chrání řadu rostlin a živočichů. Vrcholové části navazují na sídliště Bohnice.

Číst dál

Přírodní památka Salabka byla vyhlášena za chráněné území v roce 1982. Tvoří ji svah, který příkře spadá do mělkého uzavřeného údolí. Od paty svahu po vrchol je převýšení 25 metrů. Uzavřeností údolí je podmíněno i teplejší klima než v jiných částech Trojské kotliny. Údolí je v severovýchodní části ohraničeno usedlostí Pazderka, přiléhající k bohnickému sídlišti, a v jihozápadní části usedlostí Salabka (stejný název má i vinice na protějším svahu).

Číst dál

Již na samém severním okraji přírodního parku na pravém břehu kaňonovitého údolí Vltavy (jižně od vyústění Drahanského potoka) se nachází přírodní památka Zámky. Byla vyhlášena včetně širšího ochranného pásma v roce 1982 pro ochranu bohatě vyvinutých teplomilných společenstev skal, skalních stepí, křovin a jejich lemů. Je tvořena dvěma částmi obklopujícími ostře zaříznuté údolí v dolním úseku Čimického potoka, tzv. Zámeckou rokli.

Číst dál

Zřejmě nejvíce nedoceněnou částí přírodní parku Drahaň-Troja je Drahanské údolí táhnoucí se od Dolních Chaber až po své vyústění do Vltavy. Velká rozmanitost území je dána především jeho členitostí – naleznete zde jak údolní louky, rákosiny, břehové porosty, tak lesní společenstva nebo (pro svou významnost by se dalo říci zejména) výslunné partie jižních svahů, které hostí řadu vzácných druhů skalních stepí.

Číst dál

Evropsky významná lokalita Havránka a Salabka se nachází v severní části Prahy, v širší rekreační zóně městské části Troja, ve svažitém terénu pod sídlištěm Bohnice. Vlastní evropsky významnou lokalitu tvoří dvě v současnosti již vyhlášená chráněná území (přírodní památky) Havránka a Salabka, které byly podrobně popsány na našem webu již dříve. Součástí příspěvku je navíc informace o svahu na úvodní expozicí botanické zahrady, která se nachází mezi oběma přírodními památkami. Tato část je podobně hodnotnou lokalitou jako obě chráněná území, i když jí zatím nebyla věnována dostatečná pozornost.

Číst dál

U soutoku Šáreckého a Kruteckého potoka v Praze 6 Dejvicích ční nad nivy obou jmenovaných potoků překrásný skalní ostroh s bohatou teplomilnou i hájovou vegetací. Na přibližně 250 metrů dlouhém hřbetu zde byla roku 1968 vyhlášena nevelká přírodní památka (1,5 ha). Území je součástí poměrně rozlehlého přírodního parku Šárka-Lysolaje. Po překrásné procházce údolím Šáreckého potoka od nádrže Džbán je Jenerálka opravdovou třešničkou na dortu.

Číst dál

Při cestě ze Smíchova směrem na Řepy nemůžete přehlédnout výraznou dominantu nad motolským krematoriem – osamocenou vystupující skalku s velkým křížem, která tomuto místu dodává až mystický charakter (snad až na poměrně rušnou Plzeňskou ulici). Přestože by se nadbízela spojitost s blízkým krematoriem, umístění kříže se datuje už do roku 1721, byl vyhotoven z pískovce a objevuje se na něm znak maltézských rytířů, kterým patřil mlýn pod skálou.

Číst dál

Přírodní památka Nad mlýnem se nachází v příjemné a klidné části Horní Šárky v Šáreckém údolí. Tvoří ji strmé skalnaté svahy nad Šáreckým potokem s výchozy břidlic a svahy bočního údolí. Jako chráněné území bylo vyhlášeno už v roce 1968 mezi prvními v Praze. Důvodem vyhlášení byl skalní ostroh se zbytky skalních stepí a lesostepí s chráněnými druhy rostlin – význačný krajinný prvek.

Číst dál

Předmětem ochrany evropsky významné lokality Praha-Petřín je náš největší brouk, chráněný roháč obecný (Lucanus cervus), který může dosahovat délky až 7,5 cm. Právě oblast Petřína se svými starými exempláři dřevin je pro jeho výskyt významná – svá vajíčka klade do trouchnivějících dubových kmenů, pařezů, větví a kořenů, řidčeji do buků a jilmů.

Číst dál