Dyjsko-svratecký úval, Soutok, Košárské louky

Dyjsko-svratecký úval, Soutok, Košárské louky

Košárské louky (okres Břeclav) se rozprostírají kolem soutoku Dyje s Kyjovkou, či přesněji na jih od něj, v oblasti soutoku Moravy a Dyje a jsou považovány za významné především z hlediska výskytu vzácných ptáků. Na jaře jsou pravidelně (uměle) zaplavovány a vyskytuje se zde řada zajímavých druhů rostlin. Větší část se nachází již mimo oboru Soutok, severně od nich lze spatřit ropné vrty a vede jimi bývalá signálka jindy přísně střežené hranice s kapitalistickým Rakouskem.

Číst dál

Dyjsko-svratecký úval, Trkmanec-Rybníčky – přírodní památka

Dyjsko-svratecký úval, Trkmanec-Rybníčky – přírodní památka

Nedaleko jihomoravských Rakvic, u Trkmanského dvora (okres Břeclav), byla v roce 2008 vyhlášena přírodní památka Trkmanec-Rybníčky o výměře 45 ha (mapa). Území se nachází v nivě Trkmanky, je tvořeno terenními sníženinami se slanomilnou květenou a s výskytem vzácných obratlovců. Hlavním předmětem ochrany je kriticky ohrožený pcháč žlutoostenný (Cirsium brachycephalum), který se v současnosti u nás vyskytuje již jen v okolí Rakvic. Část ploch s tímto pcháčem, které se nalézají mezi dálnicí a železniční tratí, však chráněna není.

Číst dál

Dyjsko-svratecký úval, tůň Bruksa

Dyjsko-svratecký úval, tůň Bruksa

Břeclav je jihomoravské město známé z lidových písní a také jako železniční křižovatka. Leží na řece Dyji a na obě strany jejího toku se od Břeclavi táhnou lužní lesy, které začínají div ne přímo ve městě. Nedaleko zámku, hned za vodárnou, se v Kančí oboře nalézá zajímavá tůň Bruksa, oblíbená zvláště místními rybáři (mapa).

Číst dál

Fotbalové hřiště v Dobrém Poli

Květena fotbalových hřišť 1. – Dobré Pole

Tímto článkem zahajujeme na našem webu seriál, ve kterém budeme přinášet informace o výskytu rostlin na fotbalových hřištích. Zajímat nás bude samozřejmě vše, především se však pokusíme najít druhy vzácnější, tedy i ohrožené a chráněné. Zdálo by se, že travnatá plocha pražské Sparty či Slávie, stejně jako ostravského Baníku nebo drnovického FC, nemůže z botanického hlediska nic mimořádného nabídnout. Těžko odhadovat, uvidíme. Už teď však tušíme, že můžeme najít mnoho zajímavého na hřištích v menších městech a na vesnicích. A abychom vám to hned dokázali, vybereme na začátek ten nejtěžší botanický kalibr. Zavedeme vás na fotbalové hřiště do jihomoravské vesničky Dobré Pole.

Číst dál

Hanácká pahorkatina, Vápenice – přírodní památka

Hanácká pahorkatina, Vápenice – přírodní památka

Na jihovýchodním úpatí vrchu Velký Kosíř (442 m n. m.) se nachází přírodní památka Vápenice (okres Prostějov), zřízená v roce 1990 na ploše necelých 20 ha k ochraně teplomilných trávníků s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Oblast Kosíře je přírodovědcům dobře známa, vyskytuje se zde řada zajímavých druhů, z rostlin je asi nejcennější výskyt mochny jahodovité (Potentilla sterilis) na několika mikrolokalitách v okolí. Samotné chráněné území je známo především pro hojný výskyt koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), čítající stovky jedinců.

Číst dál

Hornomoravský úval, Cigánské zmoly – navržená přírodní památka

V nadmořské výšce od 230 do 251 m, přibližně 2,5 km severozápadně od obce Krčmaň (okres Olomouc) se nachází zajímavá lokalita nazývaná Cigánské zmoly. Její zvlněný reliéf vznikl jako následek dávné těžby vápence. V současnosti je oblast již mnoho desítek let průmyslově nevyužívaná, a proto zde mohlo dojít ke vzniku jedinečných xerotermních společenstev vázaných na vápencové podloží. Z tohoto důvodu byla lokalita navržena k vyhlášení jako přírodní památka.

Číst dál

Hornomoravský úval, U bílých hlin – přírodní památka

Ostrůvek teplomilné vegetace s vzácnými druhy rostlin, které jsou vázané na izolovaný výskyt vápenatého podloží (tzv. rendziny) se nachází asi 1,5 km severozápadně od Krčmaně (okres Olomouc. Důvodem vyhlášení 19. 3. 1952 byla travnatá step na mírném svahu, která představuje pozůstatek původní vegetace. V nadmořské výšce okolo 220 metrů je zde chráněno území o rozloze 0,185 ha.

Číst dál

Hornomoravský úval, U Strejčkova lomu – přírodní památka

Na okraji vápencového Strejčkova lomu, asi 2 km severozápadně od Krčmaně (okres Olomouc) byla 2. 6. 1952 vyhlášena přírodní památka o rozloze 2,37 ha. Už od roku 1941 byla oblast chráněná Svazem spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Praze. Těžba vápence je v této oblasti doložena už z roku 1513.

Číst dál

Hostýnské vrchy, Dubcová – přírodní rezervace

Hostýnské vrchy, Dubcová - přírodní rezervace

Na východním svahu stejnojmenného kopce, v nadmořské výšce 445–525 m, nad obcí Kateřinice (okres Vsetín), leží přírodní rezervace Dubcová (mapa). Na ploše 5,8176 ha jsou zde již od 14. 1. 1956 chráněna svahová prameniště s mokřadní květenou, řídký lesní porost se světlinami a sušší květnaté louky.

Číst dál

Hostýnské vrchy, Obřany – přírodní rezervace

Hostýnské vrchy, Obřany - přírodní rezervace

Vrcholová část stejnojmenného skalnatého kopce v Hostýnských vrších nedaleko Chvalčova byla vyhlášena přírodní rezervací 9. 12. 1991 (mapa). V nadmořské výšce 704 m se nacházejí zbytky středověkého hradu, severní a severozápadní svah se sklonem až 60° je pokryt kamennou sutí, jižní část je pozvolnější. Rezervace sahá od nadmořské výšky 510 m až po vrchol kopce, od roku 2001 je její celková rozloha 23, 9397 ha.

Číst dál

Hostýnské vrchy, Smrdutá – přírodní rezervace

Hostýnské vrchy, Smrdutá - přírodní rezervace

Na prudkém suťovém svahu se sklonem až 55°, pod vrcholem stejnojmenného kopce, asi 4 km jihovýchodně od Chvalčova se rozprostírá přírodní rezervace Smrdutá (mapa) o rozloze 6,5137 ha. Pískovcová a slepencová skaliska a pseudokrasové jeskyně, společně se zachovalým původním lesním porostem tvoří v nadmořské výšce 530 až 750 m unikátní přírodní prostředí. Rezervace, která je domovem vzácných druhů rostlin a živočichů, byla vyhlášena 28. 9. 1975. Důvodem ochrany byl, kromě významných skalních útvarů, přirozený svahový les se společenstvy lipových javořin a bučin na skalnatých výchozech a balvanité suti, v podrostu s karpatskou květenou.

Číst dál

Hostýnské vrchy, Stráň – přírodní památka

Hostýnské vrchy, Stráň - přírodní památka

Na severozápadním úbočí Hostýnských vrchů, jen několik set metrů od horního okraje obce Slavkov pod Hostýnem (okres Kroměříž), se rozprostírá přírodní památka Stráň, vyhlášená v roce 1992, s celkovou výměrou 8,6358 ha (mapa). Je to travnatý svah se solitérními lipami a několika skupinami borovic. V nadmořské výšce 450 až 580 m je zde chráněn polopřirozený ekosystém jednosečných karpatských luk a pastvin, vyznačující se výskytem ohrožených druhů rostlin, především vstavačovitých. Louka vklíněná do zalesněného svahu má také velký krajinářsko-estetický význam.

Číst dál

Hostýnské vrchy, Vřesoviště Bílová – přírodní památka

Hostýnské vrchy, Vřesoviště Bílová - přírodní památka

Na mírném jihovýchodním svahu kopce Klínec (668 m n. m.), asi 2,5 km východně od Rajnochovic (mapa), se rozkládá jediné zachovalé vřesoviště v Hostýnských vrších. Na ploše o rozloze 0,305 ha je zde v nadmořské výšce 600–644 m chráněna lokalita s početnou populací vřesu obecného (Calluna vulgaris).

Číst dál

Hrubý Jeseník, Rejvíz – národní přírodní rezervace

Hrubý Jeseník, Rejvíz - národní přírodní rezervace

Národní přírodní rezervace Rejvíz patří k nejznámějším maloplošným chráněným územím ve Slezsku a patrně se jedná o nejznámější slezské rašeliniště vůbec. Najdeme ho asi 10 km východně od města Jeseník u stejnojmenné osady. Návštěvu této turistické atrakce lze jedině doporučit, přímo z naučné stezky pozorné oko zaznamená mnohou zajímavost: vzorové ukázky rašelinného lesa, prstantec Fuchsův, kýchavici bílou nebo třeba borovici blatku. A při troše štěstí bedlivé ucho může zaslechnout nápadný křik chřástala polního.

Číst dál