Vznik památného hřbitova v jihomoravských Střílkách (okres Kroměříž) souvisel s barokní přestavbou nedaleko odtud ležícího kostela i o málo vzdálenějšího renesančního zámku. Nechal jej vybudovat v letech 1730–43 hrabě Amand Antonín Petřvaldský z Petřvaldu, autorem projektu byl na Moravě působící architekt Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu (asi 1700–58). Původně tu měla stát jen rodová hrobka Petřvaldských, přičemž pohřební kaple měla být součástí kostela. Taková dispozice místa posledního odpočinku – tedy přímo v kostele nebo v jeho těsné blízkosti (ad sanctos et apud ecclesiam) – byla v této době standardní. Avšak projekt byl nakonec pozměněn, nový kostel na tomto místě shodou okolností nikdy postaven nebyl. Hrobka se tak ocitla zcela mimo chrámový prostor, vstoupila do otevřené krajiny, stala se v ní dokonce dominantou.
Zlínský
Bílé Karpaty, Drahy – přírodní rezervace
Jen několik set metrů od konce vesnice Horní Němčí (okres Uherské Hradiště) se nachází významná bělokarpatská přírodní rezervace Drahy. Její výměra činí 15 hektarů, nalézá se v nadmořské výšce od 400 do 513 m a byla vyhlášena v roce 1982.
Bílé Karpaty, Nad Vápenkou – přírodní památka
Nevelká přírodní památka Nad vápenkou, vyhlášená roku 2001, jejíž celková výměra nečiní ani jeden celý hektar, se nalézá jen několik metrů od vlakové zastávky Javorník nad Veličkou, u hranice CHKO Bílé Karpaty (okres Hodonín). Předmětem ochrany jsou bývalé pastviny s výskytem typických teplomilných druhů bělokarpatských luk. Nejznámější je zdejší populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), největší v Bílých Karpatech.
Bučovická pahorkatina, Strabišov-Oulehla – národní přírodní rezervace
Zhruba v polovině cesty mezi Brnem a Zlínem, poněkud stranou velkých komunikací, se nachází malá vesnička Lísky (okres Kroměříž). Pokud by existovala statistika, která by srovnávala počet obyvatel vesnice s počtem orchidejí, které se na území obce vyskytují, jistě by v ní tato víska stála na jednom z nejpřednějších míst. V těsné blízkosti obydlené části vesnice se totiž nachází unikátní přírodní rezervace, která v mnoha ohledech převyšuje běžné česko-moravsko-slezské chápání o výskytu těchto vzácných rostlin v přírodě.
Hostýnské vrchy, Dubcová – přírodní rezervace
Na východním svahu stejnojmenného kopce, v nadmořské výšce 445–525 m, nad obcí Kateřinice (okres Vsetín), leží přírodní rezervace Dubcová (mapa). Na ploše 5,8176 ha jsou zde již od 14. 1. 1956 chráněna svahová prameniště s mokřadní květenou, řídký lesní porost se světlinami a sušší květnaté louky.
Hostýnské vrchy, Obřany – přírodní rezervace
Vrcholová část stejnojmenného skalnatého kopce v Hostýnských vrších nedaleko Chvalčova byla vyhlášena přírodní rezervací 9. 12. 1991 (mapa). V nadmořské výšce 704 m se nacházejí zbytky středověkého hradu, severní a severozápadní svah se sklonem až 60° je pokryt kamennou sutí, jižní část je pozvolnější. Rezervace sahá od nadmořské výšky 510 m až po vrchol kopce, od roku 2001 je její celková rozloha 23, 9397 ha.
Hostýnské vrchy, Smrdutá – přírodní rezervace
Na prudkém suťovém svahu se sklonem až 55°, pod vrcholem stejnojmenného kopce, asi 4 km jihovýchodně od Chvalčova se rozprostírá přírodní rezervace Smrdutá (mapa) o rozloze 6,5137 ha. Pískovcová a slepencová skaliska a pseudokrasové jeskyně, společně se zachovalým původním lesním porostem tvoří v nadmořské výšce 530 až 750 m unikátní přírodní prostředí. Rezervace, která je domovem vzácných druhů rostlin a živočichů, byla vyhlášena 28. 9. 1975. Důvodem ochrany byl, kromě významných skalních útvarů, přirozený svahový les se společenstvy lipových javořin a bučin na skalnatých výchozech a balvanité suti, v podrostu s karpatskou květenou.
Hostýnské vrchy, Stráň – přírodní památka
Na severozápadním úbočí Hostýnských vrchů, jen několik set metrů od horního okraje obce Slavkov pod Hostýnem (okres Kroměříž), se rozprostírá přírodní památka Stráň, vyhlášená v roce 1992, s celkovou výměrou 8,6358 ha (mapa). Je to travnatý svah se solitérními lipami a několika skupinami borovic. V nadmořské výšce 450 až 580 m je zde chráněn polopřirozený ekosystém jednosečných karpatských luk a pastvin, vyznačující se výskytem ohrožených druhů rostlin, především vstavačovitých. Louka vklíněná do zalesněného svahu má také velký krajinářsko-estetický význam.
Hostýnské vrchy, Vřesoviště Bílová – přírodní památka
Na mírném jihovýchodním svahu kopce Klínec (668 m n. m.), asi 2,5 km východně od Rajnochovic (mapa), se rozkládá jediné zachovalé vřesoviště v Hostýnských vrších. Na ploše o rozloze 0,305 ha je zde v nadmořské výšce 600–644 m chráněna lokalita s početnou populací vřesu obecného (Calluna vulgaris).
Javorníky, Galovské lúky – přírodní rezervace
Asi 3,5 km jihovýchodně od Huslenek (okres Vsetín), na svazích pod hřebenem Hrachovce, najdeme horské květnaté louky, které se staly už v roce 1952 přírodní rezervací. Galovské lúky se rozprostírají v nadmořské výšce 710–740 metrů, přičemž celková výměra od roku 2002 činí 21,5533 ha.
Javorníky, Pulčín-Hradisko – národní přírodní rezervace
Severně od obce Pulčín (okres Vsetín) se nachází známé Pulčínské skály, které byly poprvé vyhlášeny chráněným územím v roce 1966. Tehdy byly chráněny pouhé 4 hektary skalních výchozů. Od roku 1989 je chráněno 72,73 hektarů. V roce 1992 bylo chráněné území převedeno do národní kategorie pod názvem Pulčín-Hradisko.
Moravská brána, Choryňský mokřad – přírodní rezervace
Mezi silnicí z Valašského Meziříčí do Hranic na Moravě a hrází Velkého Choryňského rybníka (okres Vsetín), přibližně 6 km severozápadně od Valašského Meziříčí, byla 22. 2. 1999 vyhlášena přírodní rezervace Choryňský mokřad. V nadmořské výšce 272–275 metrů je zde chráněna největší mokřadní louka Vsetínska o rozloze 20,9848 ha. Předmětem ochrany je mokřadní ekosystém výjimečný ve středním Pobečví, regionálně významné útočiště vzácných mokřadních druhů rostlin a živočichů.
Moravskoslezské Beskydy, Zubří – přírodní památka
Tato nepříliš rozsáhlá přírodní památka je součástí zahrady u rekreačního domku č. p. 173 v severní části obce Zubří, v těsném sousedství Zuberského potoka, v nadmořské výšce 395 m (mapa). Přírodní památka chránící početnou populaci šafránu karpatského (Crocus heuffelianus) byla vyhlášena 19. 2. 1948 jako přírodní rezervace Zubří. Její celková výměra je pouhých 0,14 ha.
Vsetínská kotlina, Rybník Neratov – přírodní památka
Východně od obce Prlov, v její části Neratov (okres Vsetín) se poblíž silnice z Prlova do Valašské Polanky nachází menší rybník, který byl především ze zoologických důvodů v roce 1999 vyhlášen chráněným územím. Lokalita je zajímavá výskytem významných druhů bezobratlých vázaných na vodní prostředí a také jako místo rozmnožování několika druhů obojživelníků.
Vsetínské vrchy, Ježůvka – přírodní památka
V nadmořské výšce 430–530 m, přibližně 1,5 km severovýchodně od Vsetína se nacházejí bývalé pastviny. Jedna menší a jedna větší květnatá louka, které jsou navzájem odděleny a zároveň obklopeny lesním porostem, představují významnou část přírodní památky. Na prudkém jihozápadním svahu zde rostou společně s jalovcem vzácné druhy rostlin z čeledi vstavačovitých. To bylo také důvodem zřízení chráněného území, které bylo vyhlášeno na celkové ploše 4,9923 ha (z toho louky zabírají 1,2 ha) dne 14. 1. 1956.