Jižně od Slatiňan a severozápadně od Svídnice (okres Chrudim – mapa) se nachází chráněné území vyhlášené již v roce 1949 na ploše 0,3 ha, v roce 1996 bylo přehlášeno a rozšířeno na 1,45 ha. Nachází se na převážně jižně orientované stráni. Důvodem ochrany bylo zachování suchomilné květeny na lesostepní stráni nad Okrouhlickým potokem.
Domácí lokality
Železnohorské podhůří, Malá Straka – evropsky významná lokalita
Chráněné území se nachází asi 1,5 km východně od Žumberku (okres Chrudim). Tvoří jej malý rybníček a na něj navazující jasano-olšové luhy. Lesní rybníček, který dal chráněnému území jméno, má rozlohu necelý hektar a jako plůdkový výtažník je významnou batrachologickou lokalitou. Byl zde zjištěn výskyt 10 druhů obojživelníků, z nichž je významný výskyt kuňky ohnivé (Bombina bombina), který je také důvodem vyhlášení evropsky významné lokality.
Železnohorské podhůří, Na skalách – přírodní památka
Na východním okraji Rabštejnské Lhoty (okres Chrudim – mapa) se nachází chráněné území, které bylo vyhlášeno pro ochranu geologické zajímavosti. Nacházejí se zde pozůstatky příbojových zón druhohorního moře, které byly odhaleny díky těžbě pískovce. Podloží tvoří velmi tvrdé křemence, jejichž výchozy byly ohlazeny příbojem cenomanského moře. Pozůstatkem moře jsou vodorovně uložené vrstvy pískovců, které mají poměrně vysoký obsah železa, a jsou proto výrazně žlutooranžově zbarveny.
Železnohorské podhůří, Pivnice – přírodní památka
Chráněné území o rozloze 34,37 ha bylo vyhlášeno v roce 1998 a nachází se v boční rokli, která ústí u osady Dolany do údolí Novohradky (okres Chrudim). Důvodem ochrany je podle vyhlašovacího protokolu kaňon v opukách s pestrou geomorfologií, výskyt mloka, mechů a kapradin. Jaká je skutečnost?
Železnohorské podhůří, Podskala – přírodní památka
Jižně od města Chrast se nachází malá obec Skála se svou částí Podskála (okres Chrudim – mapa). Jak název obec napovídá, samotná vesnice stojí na skále a její menší část se nachází pod touto skálou. Geologické podloží tvoří křídové sedimenty vápnito-jílovitého pískovce, které nad Podskálou vytváří až 30 metrů vysokou opukovou skalní stěnu, do které se zařezává potok Žejbro. Jeho pravý břeh tvoří hranici chráněného území vyhlášeného v roce 2001 na ploše 3, 6993 ha.
Zlínské vrchy, Čertovy skály – přírodní památka
Na severním okraji obce Lidečko (okres Vsetín) se nachází výrazný skalní výchoz dobře viditelný z blízké státní silnice nebo železniční tratě Vsetín – Horní Lideč. Rozloha chráněného území je pouhých 0,426 hektaru a je chráněno od roku 1966. Skalní výchoz je tvořen vypreparovanými pískovci magurského flyše do schodovitě uspořádaných kvádrů. Skalní hradba je dlouhá asi 150 m a vysoká až 25 m, je mírně ukloněná směrem do průlomového údolí říčky Senice.
Zlínské vrchy, Trubiska – přírodní památka a evropsky významná lokalita Pozděchov
Východně od obce Pozděchov (okres Vsetín) v údolí potoka Trubiska se nachází přírodní památka vyhlášená v roce 2013. Předmětem ochrany je drobný plž vrkoč útlý (Vertigo angustior) a jeho biotop. Tím je pěnovcové prameniště v severní části přírodní památky.
Žlutická pahorkatina, Blatenský svah – přírodní rezervace
Přírodní rezervace se nachází asi 1 km západně od obce Blatno u Podbořan (okres Louny) a na ploše 13,78 hektarů chrání lesní porosty na příkrém, téměř východně orientovaném svahu. Oficiálně byla rezervace vyhlášena v roce 1993, ale již od roku 1934 byla chráněna svým majitelem hrabětem Eugenem Czerninem, který necelých 7 hektarů vyjmul z běžného hospodaření.
Žlutická pahorkatina, Lubenec – modrokvětá flóra železniční trati č. 161
Devět vlakových spojů z Rakovníka za celý den – hmm, to tedy není zrovna mnoho. A to, prosím pěkně, jen v pracovních dnech, o víkendu je to ještě o jeden vlak méně: první vlak sem přijede až v 7.33 h, další deset minut před desátou a o půl dvanácté, pak ve 13.22 a 15.37 h, za dvě hodiny další, pak za dvě hodinky ještě jeden, nakonec tu zastaví rakovnický „flamendrák“ ve 23.27 h. Poslední vlak odtud zpět do Rakovníka jede už ve 20.24 h, ovšem pozor o vánočních svátcích, to totiž tento spoj nejede, takže musíte na vlak už v 18.09 h, jinak byste si mohli vánoční stromeček nastrojit leda tak před nádražní budovou – pár nižších konifer tam možná právě pro tento účel vysazených opravdu je.
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Ječmeniště – přírodní památka
Na samém jihu Znojemska, v těsné blízkosti rakouské hranice, byla v roce 2014 vyhlášena přírodní památka Ječmeniště. Skládá se ze dvou oddělených částí, její rozloha dohromady činí 61,77 ha. Vyhlášením této rezervace současně zanikla podstatně menší přírodní památka Mandloňová mez o rozloze 0,21 ha, vyhlášená v roce 1997, která se stala součástí té dnešní velké. Svůj název rezervace dostala podle zaniklé obce Ječmeniště (Gerstenfeld), která byla jako jediná (!) v jihomoravském pohraničí po vzniku železné opony takřka bezezbytku zlikvidována. Ječmeniště je rovněž vedeno na seznamu evropsky významných lokalit.
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Krumlovsko-rokytenské slepence – národní přírodní rezervace
Krumlovsko-rokytenské slepence byly za národní přírodní rezervaci vyhlášeny teprve v roce 2005. Území je tvořeno skupinou čtyř izolovaných lokalit, které se nacházejí východně a severovýchodně od Moravského Krumlova (Znojemsko). Slouží k ochraně přírodovědecky nejhodnotnější části členitého údolí říčky Rokytné. Celková výměra rezervace je 87 hektarů, geologický podklad tvoří především slepence permského stáří. Oblast je druhově velmi bohatá a zahrnuje i řadu ohrožených a chráněných druhů rostlin.
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Losolosy – přírodní památka
Severně starobylého města Znojma se nalézá vesnice s podezřelým názvem Únanov. Nedaleko ní se nachází zajímavá přírodní památka s neméně podezřelým jménem Losolosy. Byla vyhlášena na 6,5 ha v roce 2002, především k ochraně koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), rudohlávka kukačky (Anacamptis morio) a prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina), jež zde rostou v teplomilných trávnících.
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Malhostovická pecka – přírodní památka
V polích mezi Čebínem a Malhostovicemi (bývalý okres Brno-venkov) se nacházejí dva vápencové skalní ostrovy. Blíže k Čebínu leží menší Malá skalka, necelý kilometr od Malhostovic – vlastně jen několik desítek metrů od Malé skalky – zase rozlehlejší Malhostovická pecka. Oba skalní výchozy jsou tvořeny střednědevonskými vilémovickými vápenci, lokalita leží v nadmořské výšce od 304 do 332 m, její rozloha nepřesahuje 2 hektary.