Přírodní památka Za Hrnčířkou se nachází mezi vesnicemi Vícov a Ohrozim na Prostějovsku (mapa). Obklopena polnostmi představuje spolu s ostatními podobnými místy v okolí cenný zbytek zachovalé krajiny a útočiště pro původní druhy rostlin a hmyzu.

Mezi jihomoravskými obcemi Březí, Dolní Dunajovice a Brod nad Dyjí se táhne ve směru severojižním úzký pás kopců. V porovnání se sousedními Pavlovskými vrchy je to vlastně jen pár nevýrazných kopečků, jejichž úpatí jsou většinou pokryta vinohrady. Nadmořská výška oblasti nepřesahuje 285 m n. m. (Janská hora). V roce 1990 bylo toto území prohlášeno za chráněné, jeho celková výměra činí 107 hektarů.

Mezi Hlohoveckým rybníkem a Nesytem se ve stínu národních přírodních rezervací a památek Lednicko-valtického areálu krčí vinohrady porostlá Stará hora. V jejím severním svahu, v místech bývalého vápencového lůmku, byla v roce 2002 na ploše 3 ha vyhlášena přírodní památka Kamenice u Hlohovce k ochraně teplomilných rostlinných společenstev (mapa).

Na pravém břehu řeky Dyje, pod silnicí z Lednice do Podivína se nalézá soustava mokřadů, kanálů a tůní vyhlášená v roce 1990 jako chráněné území Pastvisko u Lednice (mapa). Výměra činí 30 ha a hlavním předmětem ochrany jsou vzácní živočichové vázaní na mokřady, ať už jde o bezobratlé (měkkýše, pavouky, hmyz) nebo obratlovce, především ptáky, kteří zde hnízdí nebo sem zalétají za potravou. Na území je zakázán vstup, ostatně mokřady jsou obvykle přístupné jen obtížně, pro pozorování plachých ptáků zde byla zřízena pozorovatelna, dnes již silně zvetšelá. Ptáků zde lze spatřit opravdu hodně, potvrdit můžeme vlhy, volavky a vodouše, ale rostou zde i některé zajímavé rostliny.

Jednou z výrazných romantických staveb Lednicko-valtického areálu je Dianin chrám, lovecký zámeček ve tvaru vítězného oblouku, postavený roku 1812 a zvaný Rendezvous. Je ukryt na západním okraji Bořího lesa a celá uměle vytvořená krajina kolem zámečku s částí přilehlého lesa byla prohlášena národní přírodní památkou především k ochraně panonských teplomilných doubrav na píscích. Současná výměra činí 24 ha, území je chraněno od roku 1990.

Jihomoravský rybník Nesyt patří se svou nejednoznačnou výměrou asi 300 ha k plošně největším u nás a na Moravě je vůbec největší. Byl vybudován v 16. století na potoce Včelínek u obce Sedlec a dnes je součástí NPR Lednické rybníky zřízené především k ochraně vodního ptactva.

Oblast soutoku Moravy a Dyje je protkána vodními toky, kanály, tůněmi a slepými rameny a vyznačuje se plochostí hodné nížinné nivy. Může se tudíž zdát přinejmenším podivné, že se zde nalézají ostrůvky suchomilného rostlinstva. Ty se ukrývají na takzvaných hrúdech, jinak pozůstatcích písečných dun, vytvořených v poledové době před nástupem lesa a zarovnaných postupně ve středověku působením člověka, a sice zanášením nivy zvýšeným přísunem usazenin. Na jejich suchomilné a světlomilné rostlinstvo je pohlíženo jako na zbytkové, reliktní, neboť i dnes se hrúdy vyhnou většině i velkých záplav a patrně na nich nikdy nerostl hustý, stinný les.

Košárské louky (okres Břeclav) se rozprostírají kolem soutoku Dyje s Kyjovkou, či přesněji na jih od něj, v oblasti soutoku Moravy a Dyje a jsou považovány za významné především z hlediska výskytu vzácných ptáků. Na jaře jsou pravidelně (uměle) zaplavovány a vyskytuje se zde řada zajímavých druhů rostlin. Větší část se nachází již mimo oboru Soutok, severně od nich lze spatřit ropné vrty a vede jimi bývalá signálka jindy přísně střežené hranice s kapitalistickým Rakouskem.

Nedaleko jihomoravských Rakvic, u Trkmanského dvora (okres Břeclav), byla v roce 2008 vyhlášena přírodní památka Trkmanec-Rybníčky o výměře 45 ha (mapa). Území se nachází v nivě Trkmanky, je tvořeno terenními sníženinami se slanomilnou květenou a s výskytem vzácných obratlovců. Hlavním předmětem ochrany je kriticky ohrožený pcháč žlutoostenný (Cirsium brachycephalum), který se v současnosti u nás vyskytuje již jen v okolí Rakvic. Část ploch s tímto pcháčem, které se nalézají mezi dálnicí a železniční tratí, však chráněna není.

Břeclav je jihomoravské město známé z lidových písní a také jako železniční křižovatka. Leží na řece Dyji a na obě strany jejího toku se od Břeclavi táhnou lužní lesy, které začínají div ne přímo ve městě. Nedaleko zámku, hned za vodárnou, se v Kančí oboře nalézá zajímavá tůň Bruksa, oblíbená zvláště místními rybáři (mapa).

Přímo uprostřed přírodního parku Džbán v okrese Rakovník (již téměř na hranici s okresem Kladno) bylo v roce 1988 vyhlášeno chráněné území k ochraně zajímavých teplomilných společenstev slínovcovitých, tzv. bílých strání. Tvoří je jižně exponovaný strmý svah východně od obce Milý v délce asi 700 m, v nadmořské výšce mezi 380–450 m n. m.

Národní přírodní rezervace Pochválovská stráň se nalézá severně od Řevničova v okrese Rakovník, na okraji křídové tabulové plošiny Džbán a nazvána je podle obce Pochvalov, zajímavé pěstováním chmele a, což je opravdu pozoruhodné, dřívější těžbou uhlí. Další zdejší pamětihodností je bývalé hradiště Dřevíč.

Přírodní rezervace V Bahnách patří mezi naše déle chráněná území, vyhlášena byla v roce 1952. Leží na horní část potoka Kačáku (v mapách často Loděnice) u obce Třtice nedaleko Nového Strašecí (okres Rakovník). Před mnoha staletími zdejšími podmáčenými oblastmi vedla „Trstenická stezka“ a podle rákosu (tedy „třtí“) je údajně pojmenována právě obec Třtice.

Rozlehlá Etiopská vysočina je rozčleněna do několika samostatných skupin, které se vyznačují velmi vysokými nadmořskými výškami. Jednou z nich je pohoří Wollo, které leží jihovýchodně od nejvyšší části této vysočiny, Simienských hor. Oblast je součástí Somálsko-etiopské provincie Paleotropis.

V srdci východní Afriky se rozkládá horská skupina Simienských hor; Etiopská vysočina zde dosahuje vrcholem Ras Dešen nejvyšší nadmořské výšky (4533 m). Území se rozkládá v Somálsko-etiopské provincii Paleotropis, do níž patří i nejvyšší horské skupiny na africkém kontinentu: Mt. Kenya, Kilimandžáro, Mt. Elgon, Ruwenzori a Virunga.