Německo, Bad Muskau, Muskauer Park a Polsko, Łęknica, Park Mużakowski

Ještě na sklonku 20. století byste na tomto místě našli jen zříceninu. V květnu 1945 byl totiž zámek vypálen, byly zničeny rovněž některé další objekty v parku. Teprve v devadesátých letech 20. století se lidé na obou stranách německo-polské hranice dohodli, že celému areálu navrátí jeho dřívější slávu a lesk. Investice do záchrany památky byly ohromné, leč rekonstrukční práce proběhly tak zdárně, že už v roce 2004 byl park se zámkem zapsán do prestižního seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Číst dál

Polsko, Karkonosze, Śnieżne Kotły – krkonošský botanický trezor

Śnieżne Kotły (Sněžné jámy, Schneegruben) patří k nejpozoruhodnějším místům polské strany Krkonoš, z hlediska botanického pak představují lokalitu naprosto výjimečnou. Když se k nim v srpnu 1786 přiblížil botanik Tadeáš Haenke (bylo to při cestě na Große Sturmhaube, což by tedy měla být nedaleká hora s českým názvem Velký Šišák), zhodnotil zdejší strmé skály nad hlubokou propastí slovy eine wahre Skizze von einem großen unvollendeten Werke Gottes. Do jam zřejmě vůbec nesestoupil. To jeho dávný předchůdce Kaspar Schwenckfeldt byl možná odvážnější, ve své knize z roku 1600 odtud zaznamenal hned několik druhů rostlin. Třeba je to ale tím, že do Sněžných jam vešel trochu pohodlněji ze slezské strany hor.

Číst dál

Polsko, Karpacz a Miłków – po stopách krkonošských laborantů

Rostliny lidé potřebovali od počátku věků. Vždy oceňovali dřevo, k obživě využívali plody rostlin, brzy zjistili, že z některých bylin se dají vyrobit klidně i šaty. Záhy začali dokonce cíleně vyhledávat určité rostliny, u nichž vypozorovali léčivé účinky. Věřili, že nejlepší léčivé vlastnosti mají rostliny rostoucí v horách, nic z nížiny se prý nemohlo rovnat rostlině horské. A tak dávní kořenáři a bylinkáři procházeli světem hor od nejstarších dob.

Číst dál

Polsko, Książański park krajobrazowy

Polsko, Książański park krajobrazowy

Nachází se v Dolním Slezsku, severně od města Wałbrzych. Byl vyhlášen v roce 1981, rozkládá se na 3155 hektarech a ochranné pásmo na 5933 hektarech. Skládá se ze tří částí: Dobromierski Zespół Krajobrazowy (severozápadní část), Książański Zespół Krajobrazowy (centrální oblast parku) a Lubiechowski Zespół Krajobrazowy (východ parku). Lesy pokrývají téměř celou plochu parku, louky a pastviny jsou zapojeny jen výjimečně. Nejvyšší bod parku je vysoký 486 m (v ochranném pásmu) a nejnižší 290 m n. m.

Číst dál

Polsko, Palmový skleník a zahrady u hradu Książ

Slezský rod Hochbergů z Hochbergu je známý i v Čechách, česká větev tohoto rodu – Hochbergové z Hennersdorfu – se nesmazatelně zapsala dokonce do dějin české botaniky založením jedné z nejstarších botanických zahrad u nás; tou byla zahrada u zámku v Hluboši u Příbrami. Zatímco sláva Hluboše skončila už v roce 1816, ve slezském Valdenburku (Waldenburg, dnes Wałbrzych v polském Slezsku) došlo k největšímu rozkvětu zdejších zahrad až v 19. a na začátku 20. století.

Číst dál

Polsko, Podlaski Przełom Bugu – park krajobrazowy

Polsko, Podlaski Przełom Bugu – park krajobrazowy

Park Podlaski Przełom Bugu se nachází na dolním toku řeky Bug ve východním Polsku, z části při hranici s Běloruskem. Byl vyhlášen v roce 1994. Rozkládá se na 30 904 hektarech a ochranné pásmo na 17 131 hektarech. Jeho délka (vzdušnou čarou) je 65 km. V tomto území ale řeka Bug meandruje v délce 93 km. Lesy pokrývají 33 % plochy, louky a pastviny 21 %. Průměrná nadmořská výška parku je 120 m.

Číst dál

Polsko, Slezské Teplice, Park Zdrojowy Cieplice Śląskie-Zdrój

Při návštěvě Slezských Teplic (Cieplice Śląskie-Zdrój, Bad Warmbrunn) vás možná ani nenapadne, že se zrovna procházíte po nejstarších lázních na území dnešního Polska. Z malebného městečka s nevelkým náměstíčkem, zámkem, menším parkem, klášterem a několika termálními prameny vyzařuje klid hraničící až s příjemně uhrančivou a následováníhodnou leností. Dnes jsou sice lázně Slezské Teplice součástí Jelení Hory, blízkého zhruba osmdesáti tisícového města v podhůří Krkonoš, ale tady se opravdu vůbec nespěchá. Léčit se tu dají nemoci pohybového ústrojí, ale i choroby očí a ledvin.

Číst dál

Polsko, Varšava, Ogród Saski

Ogród Saski – Saská zahrada byla založena polským králem Augustem II. Silným u barokního Saského paláce v letech 1713–33 na tzv. „Saské ose“, která sledovala linii paláců a parků spojující západní okraj Varšavy s Vislou. Zahrada byla projektována ve velkolepém francouzském stylu podle zahrad ve Versailles.

Číst dál

Polsko, Vratislav, Ogród Botaniczny Uniwersytetu Wrocławskiego

Slezská metropole Vratislav musela být v minulosti městem naprosto okouzlujícím, překrásným a v mnoha ohledech jistě zcela výjimečným – vždyť si třeba vzpomeňte na veleslavnou zahradu Scholtzovu nebo se zkuste začíst do slezské lyriky 17. a 18. století. Jenže světu nevládne jen moudrost, krása a poezie, ke konci 2. světové války byla tehdy německá Vratislav prohlášena za pevnostní město, které mělo zastavit postup Rudé armády – proboha. Toto rozhodnutí znamenalo pro Vratislav totální katastrofu, 70 % města bylo zničeno. Stopy války jsou dnes patrné jen z architektonických kontrastů, ruce si tu trochu více natěsno podávají překrásné historické paláce s moderními architektonickými koncepcemi. Přesto tu najdete místa, z jejichž nádhery se tají dech.

Číst dál