Český les, Mechové údolí – přírodní rezervace

Český les, Mechové údolí - přírodní rezervace

Přírodní rezervace Mechové údolí, vyhlášená v roce 1998 na ploše ani ne 7 ha, by se klidně mohla jmenovat Ztracené údolí. Tento název by byl neméně trefný a přesný, jako údolí Mechové. Ačkoliv se vnucuje dojem, že jméno bylo vybráno podle hojného výskytu mechorostů, skutečným původcem jména je nedaleký Mechový vrch (642 m n. m.).

Číst dál

Chebská pánev, Děvín – přírodní rezervace

Chebská pánev, Děvín – přírodní rezervace

Na dohled známé NPR Soos (okres Cheb) se nalézá zajímavé území, od roku 1990 chráněné jako přírodní rezervace Děvín o výměře 6,5 ha. Jedná se o zbytek přirozeného toku Lužního potoka, který na základě snah ochranářů unikl v osmdesátých letech 20. století melioracím, a přilehlý les s malým přechodovým rašeliništěm s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů.

Číst dál

Chebská pánev, Kamenný dvůr

Chebská pánev, Kamenný dvůr

Některá botanicky zajímavá místa se nalézají na těch nejnepravděpodobnějších místech. Málem přímo pod dálničním sjezdem na Kynšperk nad Ohří (okres Sokolov), obklopena silnicemi a pásem bolševníkové buřeně, se ukrývá zajímavá mokřina se svahovým prameništěm slatinného charakteru. Místo je známé překvapivým nálezem vzácné pěchavy slatinné (Sesleria uliginosa), kterou zde na úpatí Slavkovského lesa jaksi nikdo neočekával. Už nikoli překvapivě je zde obklopena dalšími zajímavými, především mokřadními druhy.

Číst dál

Chebská pánev, Odrava u Slapan

Odrava u Slapan

Významný přítok Ohře, říčka Odrava, pramení na německé straně Českého lesa jen kousek od hranic, Horní Falcí opisuje velký oblouk a za Waldsassenem se vrací zpět a vstupuje na území Čech. Zde se její tok rozlije do přehradního jezera Jesenice a nedlouho poté se vlévá do řeky Ohře. Avšak ještě než začíná vzdutí přehradní nádrže, protéká Odrava Slapany, kde je velký jez a nad ním soustava tůní a slepých ramen, z hlediska rostlinstva nikoli nezajímavá.

Číst dál

Chebská pánev, Soos – národní přírodní rezervace

Chebská pánev, Soos – národní přírodní rezervace

Měli bychom si poctivě přiznat, že jakkoli jsou Čechy přeplněny kulturními skvosty prvořadého významu, skutečně významných památek přírodovědných, které by svým významem sahaly za místní, středoevropské hranice, máme poskrovnu. Jednou z nemnoha výjimek je národní přírodní rezervace Soos u Františkových Lázní, kde přinejmenším velikost a mocnost křemelinového štítu je ojedinělá v rámci celé Evropy. Rezervace zde byla vyhlášena teprve v roce 1964 na ploše 221 ha, když byla konečně rozeznána mimořádná hodnota tohoto území. Ačkoli se jedná především o místo pozoruhodné z hlediska geologického, ani živá příroda nezůstává stranou a z místního hlediska se jedná i z tohoto pohledu o území významu prvořadého.

Číst dál

Chebská pánev, Studna u Lužné – přírodní rezervace

Chebská pánev, Studna u Lužné – přírodní rezervace

Na západ od Františkových Lázní se nalézá soustava rybníků, mokřadů a podmáčených lesů, o níž je již delší dobu známo, že zde rostou i různé vzácné rostliny. K jejich ochraně – a též k ochraně vzácných druhů živočichů – byla vybrána nejzachovalejší část a v roce 1997 zde byla na ploše 24 ha zřízena přírodní rezervace, nazvaná právě podle jednoho z rybníků. Původním popudem k ochraně byl snad fytogeograficky významný nález šichy černé (Empetrum nigrum), časté spíše v horských oblastech. Teprve podrobný průzkum ukázal, že je území přírodní rezervace cennější, než se zprvu zdálo.

Číst dál

Doupovská pahorkatina, Dubina

Doupovská pahorkatina, Dubina

Na severovýchodním okraji Doupovských hor je nejnápadnějším geomorfologickým útvarem nepochybně stolová hora Úhošť. Přibližně 1,5 km na jih od Úhoště se nachází nepříliš výrazný táhlý hřbet Dubiny, náležející k Doupovské pahorkatině a překračující ve směru západ východ hranice Karlovarského a Ústeckého kraje a též hranice vojenského újezdu Hradiště. Oblast Dubina, tahnoucí se od kóty Dubový vrch (691 m n. m.) ke kótě Hůrka (619 m n. m.), je přístupná bez zvláštního povolení a v době květu zdejší hlavní atrakce, koniklece otevřeného (Pulsatilla patens), hojně navštěvovaná.

Číst dál

Doupovské vrchy, Skalky skřítků – národní přírodní památka

Doupovské vrchy, Skalky skřítků - národní přírodní památka

Předmětem ochrany NPP Skalky skřítků jsou pseudokrasové dutiny ve strmém severozápadním svahu vrchu Schwedelberg na okraji Doupovských vrchů nedaleko lázní Kyselka (okres Karlovy Vary). Přilehlá společenstva lipových javořin, lipodubových a dubových bučin mají vysokou přírodovědeckou hodnotu. NPP Skalky skřítků o rozloze 11,64 ha byla vyhlášena roku 1979.

Číst dál

Halštrovská vrchovina, Lužní potok – národní přírodní památka

Halštrovská vrchovina, Lužní potok – národní přírodní památka

Národní přírodní památka Lužní potok se nachází v nejzápadnější části ČR, nedaleko od města Hranice (okres Cheb). Byla vyhlášena v roce 1989 k ochraně kriticky ohroženého sladkovodního mlže perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Tato škeble se vyznačuje dlouhým, složitým a snadno porušitelným vývojem od vajíčka k dospělci a jen zlomek vajíček se dočká naplnění. V dnešní přehnojené, zašpiněné a bezostyšně vysávané krajině pro ni není místo a přes usilovnou snahu ochranářů na obou stranách hranic stále nemáme vyhráno. Lužní potok totiž na části svého toku je potokem hraničním a záchranný program perlorodky je rozpracován spolu se sousedním Německem. Dalším zdejším významným obyvatelem je mihule potoční (Lampetra planeri).

Číst dál

Halštrovská vrchovina, Nový rybník u Studánky

Halštrovská vrchovina, Nový rybník u Studánky

Obec Studánka (místní část města Hranice) se nalézá v Ašském výběžku nedaleko německého Bad Elsteru a je pomístně známá jako rekreační oblast. Milovníci přírody si přijdou na své nejen v nedalekých chráněných územích, ale i přímo ve Studánce, kde litorál Nového rybníka ukrývá např. fytogeograficky významný rdest rdesnolistý (Potamogeton polygonifolius). Jinak rybník s plochou 4,3 ha slouží ke koupání a okolní lesy ke sběru hub.

Číst dál

Halštrovská vrchovina, Rotava – přírodní památka

Halštrovská vrchovina, Rotava – přírodní památka

Poněkud ošuntělé průmyslové městečko Rotava, ležící v Krušných horách na stejnojmenné říčce, najdeme nedaleko Kraslic na Sokolovsku. Jediné zdejší pamětihodnosti jsou svázány s okolní přírodou a jsou propojeny naučnou stezkou. Vedle téměř neznámých sluňáků a málo známé Skalky (postaru Felsl) je zdejším daleko nejznámějším výtvorem přírody útvar zvaný Rotavské varhany, jež je chráněn od roku 1953 jako přírodní památka Rotava o nepatrné výměře ani ne půl hektaru.

Číst dál

Kaňon Teplé, Údolí Teplé – přírodní rezervace

Kaňon Teplé, Údolí Teplé – přírodní rezervace

Bečov nad Teplou (okres Karlovy Vary) je dnes znám především dobrodružným nálezem cenného relikviáře sv. Maura, samotné městečko je malebně rozmístěno v zaříznutém údolí říčky Teplé. Jižně od Bečova, proti proudu říčky, dostává její údolí až kaňonovitý ráz s příkrými, skalnatými svahy a je spolu s podobně utvářenými nejspodnějšími úseky bočních přítoků chráněno jako přírodní rezervace Údolí Teplé. Ta byla vyhlášena v roce 1992 na ploše 172 ha. Údolí je malebné, byť porostlé převážně druhotnými smrčinami, dojem kazí jen hojně využívaná silnice spojující Karlova Vary a Mariánské Lázně. Naopak železniční trať působí i po generální opravě poněkud méně rušivě, nepočítáme-li ovšem hrůzostrašný lomoz, když jede vlak.

Číst dál

Krušné hory, Božídarské rašeliniště – národní přírodní rezervace

Krušné hory, Božídarské rašeliniště – národní přírodní rezervace

Městečko Boží Dar (okres Karlovy Vary) je s nadmořskou výškou 1020 m n. m. nejvýše položeným sídelním útvarem se statutem města v České republice. Leží v sedle mezi Klínovcem a Božídarským špičákem nedaleko hranic se Saskem a je znám jako středisko pro zimní i letní radovánky a jako sídlo Ježíškovy pošty se zvláštním poštovním razítkem. Pro přírodovědce je pochopitelně ze zdejších pamětihodností nejzajímavější rozsáhlá národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, vyhlášená již v roce 1965 a zaujímající plochu bezmála tisíc hektarů.

Číst dál