Českolipská kotlina, Peklo u České Lípy – národní přírodní památka

Mezi Českou Lípou a obcí Zahrádky vyhloubil Robečský potok v pískovcovém skalním masivu kaňonovité údolí, dnes nazývané Peklo. Skalní stěny a potoční niva jsou od r. 1967 chráněným územím, známým především bohatým výskytem bledule jarní (Leucojum vernum). Přírodní památka Peklo má plochu 59 ha a nadmořskou výšku 247–303 m.

Číst dál

Ralsko-bezdězská tabule, Jestřebské slatě – okolí Máchova jezera

Ralsko-bezdězská tabule, Jestřebské slatě - okolí Máchova jezera

Máchův kraj je známá a oblíbená rekreační oblast s plochými pánvemi s rybníky, pískovcovými skalními stěnami a ojedinělými vulkanickými kužely, z nichž je nejznámější Bezděz. Ač by se mohlo na první pohled zdát, že davy rekreantů Máchův kraj už dávno rozdupaly, naštěstí tomu tak není! Odhlédneme-li od zdejších botanických vzácností, jasný důkaz podává plachý jeřáb popelavý, který zde pravidelně hnízdí. Nás však zajímají především zmíněné botanické skvosty, a tak se vydáme na průzkum slatinných luk mezi Starými Splavy a Jestřebím.

Číst dál

Ralsko-bezdězská tabule, Máchovo jezero, Swamp – národní přírodní památka

Ralsko-bezdězská tabule, Máchovo jezero, Swamp – národní přírodní památka

Po založení Máchova jezera vzniklo v důsledku zvýšení hladiny spodní vody v zátoce na jihovýchodním břehu jezera unikátní rašeliniště. Jedná se především o významnou algologickou lokalitu – je odtud uváděn výskyt více než 170 druhů řas, byly tady popsány i desítky nových druhů. Cenná je však tato lokalita i z hlediska botanického. Ochranné pásmo zabírá plochu 12 hektarů, vlastní přírodní památka jen 1,45 ha, nadmořská výška činí 266–269 m. Nacházíme se zhruba 2 km severovýchodně od obce Doksy (okres Česká Lípa), jméno tohoto území dost jasně vystihuje, oč tady jde – je to prostě Swamp.

Číst dál

Ralsko-bezdězská tabule, Provodínské kameny

Ralsko-bezdězská tabule, Provodínské kameny

Hrad Jestřebí je sotva patrná zřícenina na osamělé pískovcové skále, pro zajímavé výhledy do krajiny však stojí za návštěvu. Směrem na sever se zde naskýtá pohled na několik úhledných kopečků nazývaných Provodínské kameny, které leží na pomezí Ralsko-bezdězské tabule a Českolipské kotliny (okres Česká Lípa). Ten největší z nich, Lysá skála, je od roku 1956 chráněn, dnes v kategorii přírodní památka o výměře 2,3 ha. Jedná se o vypreparovaný čedičový suk s pěknými ukázkami sloupcovité odlučnosti a nadmořskou výškou 419 m n. m. Pro svou tvarovou výraznost bývá též nazývána Spící panna, jistě ve smyslu spící krásky a nikoli spící staré panny. Úpatí je porostlé listnatým lesem, vrcholová část je bezlesá.

Číst dál

Ralsko-bezdězská tabule, Vranovské skály – přírodní památka

Ralsko-bezdězská tabule, Vranovské skály - přírodní památka

Severně Mimoně se vypíná do výšky 696 m n. m. nápadný vyvřelý čedičový kužel zvaný Ralsko, se stejnojmennou hradní zříceninou na svém vrchu a na úpatí obroubený pásem pískovcových skal, z nichž část je chráněna jako přírodní památka Vranovské skály, vyhlášená v roce 1991 na ploše 13 ha (mapa). Předmětem ochrany jsou samotné skály a také cenná rostlinná společenstva s vzácnými druhy rostlin, např. medvědicí lékařskou (Arctostaphylos uva-ursi) nebo česnekem tuhým (Allium strictum).

Číst dál

Rovenská pahorkatina: Libuňka – přírodní památka

Rovenská pahorkatina: Libuňka – přírodní památka

Tato přírodní památka chrání část toku říčky Libuňky (8–10,6 říční kilometr) mezi obcí Ktová a silnicí z Borku do Hrubé Skály (okres Semily). Předmětem ochrany je přirozený tok s typickými meandry a břehovými porosty. Na jihovýchodním konci přírodní památky je její součástí i krátký úsek náhonu na Jankovu tůň a Jankova tůň samotná. Přírodní památka byla poprvé vyhlášena v roce 1990, v roce 1998 došlo k jejímu přehlášení a především rozšíření o tzv. Jankovu tůň. Dnešní rozloha přírodní památky činí 4,5 hektaru.

Číst dál