České středohoří, Bílé stráně u Litoměřic – národní přírodní památka

České středohoří, Bílé stráně u Litoměřic - národní přírodní památka

Severně od Litoměřic, na levé straně údolí Pokratického potoka, se zvedá strmá opuková stráň, která hostí řadu vzácných a významných druhů rostlin. Území o rozloze 3,3 ha slouží k ochraně reprezentativní ukázky společenstev tzv. bílých strání, které vznikly na erozních svazích a těžkých půdách a jsou tvořeny teplomilnými trávníky a lemovými společenstvy keřů s přechodem k lesním společenstvům.

Číst dál

České středohoří, Bořeň – národní přírodní rezervace

České středohoří, Bořeň – národní přírodní rezervace

Tento kopec není zdaleka nejvyšším vrcholem v Českém středohoří, ale určitě je jedním z nejvýraznějších. Je dominantou Bílinska a jedním z nejčastějších turistických cílů v této lokalitě. Již z dálky je dobře viditelný, a proto je dobrým orientačním bodem při toulkách zdejší krajinou. Zdá se černý, protože jeho skalnatý znělcový povrch je díky své členitosti málo zalesněn, a to spíše ve střední části a na úpatí.

Číst dál

České středohoří, Březinské tisy – národní přírodní památka

České středohoří, Březinské tisy - národní přírodní památka

V některých chráněných územích představuje tis červený (Taxus baccata) hlavní motiv ochrany – je to např. v národní přírodní památce Březinské tisy, která byla vyhlášena už v roce 1969 na téměř 36 hektarech, v nadmořské výšce 158 až 372 metrů. Nachází se při jihovýchodním okraji Děčína, nad obcí Březiny (okres Děčín).

Číst dál

České středohoří, Dubí hora – národní přírodní památka

České středohoří, Dubí hora – národní přírodní památka

Národní přírodní památka Dubí hora byla vyhlášená za chráněné území už v roce 1966, a to na poměrně malém území o rozloze sotva 1000 metrů čtverečních. Nachází se v katastru obce Konojedy (okres Litoměřice), v nadmořské výšce okolo 370 m, při severozápadním okraji Dubí hory (která dosahuje nadmořské výšky 463 m).

Číst dál

České středohoří, Kamenná slunce – národní přírodní památka

České středohoří, Kamenná slunce - národní přírodní památka

Obec s nevábným jménem Hnojnice (okres Louny) leží na území CHKO České středohoří, a tak nepřekvapí, že je obklopena nápadnými vrchy. Vesnici ovšem proslavil naopak nenápadný lůmek ukrývající pozoruhodný geologický jev případně zvaný Kamenná slunce. Již v roce 1953 zde bylo vyhlášeno maloplošné chráněné území, dnes požívající ochranu coby národní přírodní památka Kamenná slunce. Chráněná plocha nedosahuje ani jeden hektar, místo je dobře přístupné ze silnice a tudíž s oblibou navštěvované.

Číst dál

České středohoří, Košťálov – přírodní památka

České středohoří, Košťálov – přírodní památka

Městečko Třebenice (okres Litoměřice), ležící na úpatí Českého středohoří, je známé především výskytem českých granátů – pyropů. Však se zde také nalézá Muzeum českého granátu, kde je k vidění údajně největší vybroušený kus. Nad městečkem se vypíná nápadný čedičový vrch Košťál s hradní zříceninou a s jižními svahy chráněnými od roku 1960, dnes jako přírodní památka Košťálov. Předmětem ochrany jsou teplomilná rostlinná společenstva s výskytem vzácných druhů rostlin i živočichů. Chráněny jsou jak skalní výchozy a sutě se skalními stepmi a teplomilnými křovinami, tak zachovalé listnaté lesy.

Číst dál

České středohoří, Radobýl – přírodní památka

České středohoří, Radobýl - přírodní památka

Západně Litoměřic se nade vsí Žalhostice zdvihá z poloviny ukousaný obrys čedičového kuželu vrchu Radobýl (399 m n. m.), jehož část byla již roku 1966 vyhlášena chráněným územím, dnešní výměra přírodní památky činí necelých 5 ha, ale zajímavé je i nechráněné okolí. Radobýl sice není tak známý jako nedaleký Lovoš, ale z přírodovědného hlediska je neméně zajímavý. Předmětem ochrany jsou velmi pěkné ukázky sloupcovitého rozpadu čediče a teplomilná rostlinná společenstva na jižních svazích.

Číst dál

České středohoří, Sluneční stráň – přírodní rezervace

České středohoří, Sluneční stráň - přírodní rezervace

Nad osadou Brná (součást Ústí nad Labem), známou termálními koupališti, se vypíná strmá stráň, tvořená vyvřelými horninami (čediči), jižně a jihozápadně orientovaná, s převýšením asi 150 m, hostící cenná teplomilná rostlinná společenstva. Proto je od roku 1968 na ploše necelých osmi hektarů chráněná, dnes jako přírodní rezervace (mapa). Z otevřených míst se nabízejí omračující výhledy, především na údolí Labe, ale i na České středohoří, přesto není místo s výjimkou vyhlídky na Střekov příliš navštěvované, nevede sem žádná značená stezka a popravdě, na Ústecku nabízí omračující výhledy kdejaký snadněji přístuný pahrbek.

Číst dál

České středohoří, Údolí Ploučnice u Malé Veleně – Eliščino údolí

České středohoří, Údolí Ploučnice u Malé Veleně – Eliščino údolí

Přiznám se, že jsem patriotem „neznámého“, ale velevýznamného údolí kolem „neznámé“ obce Malá Veleň (okres Děčín). Proto si myslím, že je nasnadě, abych toto údolí trochu představil a samozřejmě vyzdvihl. Popisované území náleží k severozápadnímu okraji Verneřického středohoří a jde o poměrně mladou krajinu s ostrými skalními výstupy nezanesenými kamennými moři, suťovými poli a prudkými svahy.

Číst dál

Doupovská pahorkatina, Dětaňský chlum – přírodní rezervace

Doupovská pahorkatina, Dětaňský chlum – přírodní rezervace

Asi 200 m severně od osady Dětaň (okres Louny) se na jihovýchodním okraji Doupovských hor nachází přírodní rezervace Dětaňský chlum. Na jižně exponovaných svazích kóty Chlum (539 m) včetně náhorní plošiny se dochovaly teplomilné doubravy s enklávami stepních trávníků s typickou květenou, na jejichž ochranu byla v roce 1967 na ploše 35,60 ha rezervace vyhlášena.

Číst dál

Doupovská pahorkatina, Mravenčák – přírodní památka

Doupovská pahorkatina, Mravenčák - přírodní památka

Na severním okraji Doupovských hor, jižně od Klášterce nad Ohří (okres Chomutov), se nachází vrch Mravenčák, pozůstatek drobného třetihorního vulkánu. Je to významná geologická, geomorfologická a botanická lokalita s význačným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. V roce 1990 byla na 1,5 ha jeho vrcholových partií zřízena přírodní památka Mravenčák.

Číst dál

Doupovská pahorkatina, Rašovické skály – přírodní památka

Doupovská pahorkatina, Rašovické skály - přírodní památka

Přírodní památka Rašovické skály byla vyhlášena v roce 1992. Nachází se v okrese Chomutov, asi 1 km východně od obce Lestkov u Klášterce nad Ohří, při okraji vojenského újezdu Doupovské hory (mapa). Má výměru 35 ha, leží v nadmořské výšce od 398 do 584 m. Předmětem ochrany jsou společenstva teplomilných rostlin a živočichů.

Číst dál

Doupovská pahorkatina, Úhošť – národní přírodní rezervace

Doupovská pahorkatina, Úhošť - národní přírodní rezervace

Národní přírodní rezervace Úhošť byla vyhlášena v roce 1974 v severovýchodní části Doupovských hor v okrese Chomutov, asi 2 km od města Kadaň (mapa). Rezervace má výměru 114,57 ha, ochranné pásmo dalších 93,73 ha, nachází se v nadmořské výšce od 375 do 593 m. Předmětem ochrany jsou lesostepní a stepní formace na svazích geomorfologicky nápadné tabulové hory Úhošť, s výskytem řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Číst dál

Džbán, Malý a Velký štít – národní přírodní rezervace

Džbán, Malý a Velký štít – národní přírodní rezervace

Pohoří s poněkud nejasným jménem Džbán vzniklo vyzdvižením křídové plošiny a je rozbrázděno hlubokými údolími, místy dokonce s útesovými zlomy. Ukázkové kolmé skalní hrany nabízí mimo Pochválovské stráně taktéž nedaleká Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít, vyhlášená v roce 1989 na ploše asi 9 ha. Zřízena byla k ochraně reliktní květeny, především medvědice lékařské (Arctostaphylos uva-ursi). Nachází se nedaleko starého sídla, Vinařic (okres Louny), a je rozdělena na dvě části.

Číst dál

Jesenická plošina, Háj Petra Bezruče – přírodní památka

Jesenická pahorkatina, Háj Petra Bezruče – přírodní památka

Chráněné území se nachází jihozápadně od obce Petrohrad (okres Louny) a jihovýchodně od silnice Petrohrad – Stebno. Poprvé bylo území vyhlášeno chráněným v roce 1956 na ploše 29,49 hektarů. Zahrnovalo především lesní porosty na svazích Ovčího vrchu (451 m n. m.) a Vrchu Všech svatých (dříve Zámecký vrch, 460 m n. m.). Důvodem ochrany byly především rozvolněné lesní porosty s řadou starých solitérních stromů a černé skalní výchozy a balvany tvořené biotickou žulou.

Číst dál