Jihomoravský

Nad Radějovem (okres Hodonín), na samém okraji Bílých Karpat se zvedá kopec Žerotín, který dosahuje nadmořské výšky 322 m. Je z větší části osázen vinicemi a sady, na vrcholu se nalézá zajímavá kaple zasvěcená Panně Marii z roku 1949 a přírodní památka Žerotín vyhlášená v roce 1987. Předmětem ochrany je jediný zachovalý pozůstatek šípákové doubravy v CHKO Bílé Karpaty se zbytky teplomilných společenstev a na ně navázaný výskyt teplomilných rostlin a živočichů. Výměra činí necelé 2 ha a územím přírodní památky prochází turisticky značená cesta.

Číst dál

Oblast Čertoryje tvoří rozlehlý komplex 325 hektarů luk v oblasti mezi obcí Radějov a státní hranicí se Slovenskem. Je to země soliterních dubů, lip i oskeruší, oblast nejrozsáhlejších bělokarpatských květnatých luk, kraj, který v každé roční době vyhlíží trochu jinak, ale pokaždé je úžasný. Botanicky je Čertoryje jedním z naprosto nejcennějších území u nás. Podívejme se na tuto krásnou lokalitu ve dvou návštěvách – v polovině jara a pak začátkem léta.

Číst dál

Moravské Horňácko patří k nejrázovitějším oblastem Slovácka. Snad každému příznivci lidové hudby se hned vybaví zdejší písně a tance, které už kdysi nadšeně obdivoval Leoš Janáček. Okolí Velké nad Veličkou je však i výjimečnou oblastí botanickou.

Číst dál

Horňácká obec Velká nad Veličkou je význačná letitou tradicí souborů lidových písní, moderní továrnou s nepřetržitým provozem a okolní přírodou. Hned za humny se na západním svahu kopce Háj rozkládá na 162 ha národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem, vyhlášená v roce 1987. Zahrady jsou tvořeny květnatými loukami, starými sady, remízky a solitérními dřevinami na slínovcovém podloží. Rezervace je pozoruhodná genofondovým sadem krajových odrůd vynikajícím v době dozrávání plodů a význačná výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů.

Číst dál

Bledá stěna hádeckého lomu se tyčí nad Brnem jako pomník lidské chamtivosti. Dnes už naštěstí (a snad navždy) zdejší těžební mechanismy utichly a Hády se vracejí přírodě.

Číst dál

V těsném sousedství brněnského sídliště Kamenný vrch se nachází stejnojmenná přírodní rezervace, jejíž největší botanická atrakce rozzáří zdejší stepní stráně krátce po příchodu jara.

Číst dál

Za devatero železničními semafory a devětadevadesáti výhybkami (počítáno od brněnského hlavního nádraží), za jedním středním železničním mostem a nad jedním menším tunelem proplétá vítr jemné nažky odkvetlých konikleců s dlouhými vousy kavylů. Jsme právě na jedné z nejmenších brněnských stepí, procházíme se po Obřanské stráni.

Číst dál

Brněnská Stránská skála je svérázným místem smíru mezi člověkem a přírodou. Šrámy, které jí kdy člověk uštědřil, se zde podivuhodně ztrácejí, stávají se z nich jen doklady potvrzující starou pravdu, že totiž člověk a příroda jedno jsou.

Číst dál

Mezi brněnskými městskými částmi Kohoutovice a Pisárky (Šárka) se rozkládá poměrně rozsáhlá zalesněná oblast. V její dolní části se nachází přírodní památka Údolí Kohoutovického potoka, která má rozlohu pouhých 3 hektarů a byla vyhlášena v roce 1987. Lesy nad touto lokalitou jsou však floristicky zajímavé také, celková rozloha tohoto širšího území dosahuje 70 hektarů a nachází se v nadmořské výšce od 220 do 366 m.

Číst dál

Na jihozápadních svazích Větrníku (394 m n. m.), přibližně 2 km jižně od Lysovic (okres Vyškov) se rozprostírá členitá přírodní rezervace nazvaná Větrníky (mapa). Už podle názvu je zřejmé, že větrných dnů je tady za rok mnohem více, než těch, kdy se nehne ani lístek. Důvodem vyhlášení NPR byla už v roce 1925 jedna z největších a nejcennějších stepních oblastí na jižní Moravě. Historie ochrany tohoto území je spojena s činností Svazu pro ochranu přírody a domoviny na Moravě.

Číst dál

Na sever od Hodonína, v prostoru mezi Hodonínem a Dubňanami, se rozprostírá rozsáhlý lesní celek zvaný Dúbrava. Na první pohled rozhodně nevypadá jako místo s významným výskytem vzácných rostlin a cenných rostlinných společenstev, vždyť celé území je protkáno sítí cest, zpevněných i nezpevněných, lze narazit i na nevzhledné stašidelně škrundající roury, ale navdory prvnímu dojmu a vytrvalému lidskému snažení je tomu právě tak. Jen malá část cenných ploch je maloplošně chráněna v PR Stupava a PP Pánov. Celé území je však zahrnuto do soustavy Natura 2000 jako Hodonínská doubrava, jehož rozloha činí 3029 hektarů.

Číst dál

Na okraji jihomoravské obce Milotice (okres Hodonín) se nachází mezi poli a vinohrady přírodní rezervace Horky, která představuje unikátní stepní společenstva se vzácnými druhy rostlin a živočichů v jinak intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině.

Číst dál

Podél železniční trati Břeclav – Přerov, mezi stanicemi Rohatec a Bzenec přívoz (Hodonínsko) se nalézá významná přírodní rezervace s jednoznačným jménem Váté písky. Zdejší písky pocházejí ze sedimentů řeky Moravy a byly vyváty během pleistocénu. Místy dosahují až mocnosti 30 m. Rozloha celé přírodní památky, která byla vyhlášena v roce 1990, dosahuje bezmála 100 hektarů a nalézá se v nadmořské výšce od 186 do 195 m.

Číst dál

Mezi jihomoravskými obcemi Březí, Dolní Dunajovice a Brod nad Dyjí se táhne ve směru severojižním úzký pás kopců. V porovnání se sousedními Pavlovskými vrchy je to vlastně jen pár nevýrazných kopečků, jejichž úpatí jsou většinou pokryta vinohrady. Nadmořská výška oblasti nepřesahuje 285 m n. m. (Janská hora). V roce 1990 bylo toto území prohlášeno za chráněné, jeho celková výměra činí 107 hektarů.

Číst dál