Naše zahrady a parky

Národní přírodní památka Americká zahrada se nachází v lesním komplexu Žďár pod rozhlednou Bolfánek, zhruba 2 km od Chudenic a byla vyhlášena chráněným územím v roce 1969 Ministerstvem kultury. Jedná se vlastně o arboretum založené už v roce 1828 hrabětem Evženem Karlem Černínem z Chudenic (1796–1868) jako školka okrasných, převážně severoamerických dřevin pro zámecký park Lázeň.

Číst dál

Horní Hrad, známý také jako Hauenštejn, se nachází asi 5 km od Ostrova nad Ohří (Karlovarsko) ve skalnatém svahu rozlehlého údolí. Pod zámeckou kaplí v místě dřívější terasové zahrady najdeme nyní malou botanickou zahradu s arboretem. Zahrada byla v roce 1982 registrována u Poradního sboru pro botanické zahrady při Ministerstvu kultury ČR. Zahrada je soukromá a je přístupná veřejnosti k prohlídkám.

Číst dál

Arboretum Bílá Lhota leží v okrese Olomouc, asi 10 km od Litovle. V původně zámeckém parku o ploše necelých 3 ha se nachází na 300 různých druhů a kultivarů dřevin, jsou zde zastoupeny druhy z Evropy, Asie a Severní Ameriky. Arboretum je zařazeno do kategorie Národní přírodní památka.

Číst dál

Těžko soudit, zda borotínské arboretum bylo v dřívějších dobách víc známé a až potom jeho sláva upadla, anebo zda o něm v podstatě nikdy nevěděl skoro vůbec nikdo. Jisté je, že existuje. Leží na severozápadním okraji obce Borotín, která se nachází v okrese Blansko, asi 50 km severně od Brna, stejně tolik západně od Olomouce.

Číst dál

Arboretum Bukovina najdete v srdci Českého ráje, nedaleko zámku Hrubá Skála (okres Semily), v okolí hájovny a samoty na Hruboskalské skalní plošině – je to vlastně velmi snadné, od Adamova lože pěkně pěšky po modré, cesta je tu dobrá, lze ji absolvovat klidně i na invalidním vozíku, několik vozíčkářů jsme tady sami potkali.

Číst dál

Dvě tváře lidské existence – bohatství a chudoba, zdraví a nemoc, život a smrt. Právě tyto protichůdné póly bytí představují dva břehy Labe ve východočeském Kuksu. Na jednom břehu stával honosný zámek, krásné lázně, domy pro lázeňské hosty, divadlo, dům filozofů s knihovnou, na tom druhém jen špitál s kostelem a hrobka. A za špitálem ještě hřbitov. Mezi oběma světy vede jediná cesta – naprosto přímá, jen chvíli z kopce, pak zase nahoru… Ideovým autorem tohoto symbolického dvojsvětí byl hrabě František Antonín Špork (1662–1738).

Číst dál

Hrad Bečov nad Teplou (okres Karlovy Vary) byl založen na počátku 14. století rodem pánů z Oseka, jimž náležel spolu s panstvím téměř dvě století. K největšímu rozvoji hradu došlo koncem 15. století a v první polovině 16. století, kdy hrad patřil rodu Pluhů z Rabštejna. Nejvýše na skále je položen gotický hrad, který byl raně renesanční úpravou obohacen kamennými portály a nástěnnými malbami. Hradní nádvoří lemuje kromě čtverhranné věže s kaplí a vestavěnými tabulnicemi i Pluhovský palác a konírny.

Číst dál

Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity najdeme v brněnské čtvrti Ponava, pouhé 3 km od centra města. Leží na amfiteatrálně modelovaném svahu nad fotbalovým stadionem Za Lužánkami, její rozloha činí 11 hektarů, skleníky zabírají 850 m². Celkově zde roste na 13 tisíc taxonů rostlin. Jen dřevin je zde na 5000.

Číst dál

První snahy o vytvoření botanické zahrady v pražské Troji se datují k počátkům první republiky a nepřímo navazovaly na existenci Pomologického ústavu. Velkostatkář Antonín Svoboda daroval státu rozsáhlé pozemky pro výstavbu botanické zahrady, zoologické zahrady, vědeckých a výchovných ústavů v Troji a Bohnicích. Vznik nové pražské zahrady podporoval také botanik Karel Domin, který si byl vědom, že okolní výstavbou stísněná zahrada Na Slupi má jen malé možnosti dalšího rozvoje. Z velkolepých původních plánů však vznikla pouze ZOO, pozemky určené pro botanickou zahradu byly zastavěny vilkami. Z těchto pozemků dnes zahrada spravuje pouze památkově chráněnou vinici sv. Kláry (od roku 1995).

Číst dál

V jižní polovině Hradce Králové se v blízkosti Farmaceutické fakulty UK a Univerzity obrany nachází botanická zahrada léčivých rostlin, která je účelových zařízením Farmaceutické fakulty. Přestože zahrada slouží především k výukovým a výzkumných úkolů, je běžně přístupná veřejnosti a je možné zde předem domluvit návštěvy skleníků, prohlídku zahrady apod.

Číst dál

Liberecká botanická zahrada je dosti malá, rozlohou nepřesahuje dva hektary. Její sbírky však rozhodně malostí netrpí, vždyť celkově je zde shromážděno na 9 tisíc druhů rostlin, mezi nimiž jsou i mnohé vzácnosti. Zahrada byla založena v roce 1893 a pro veřejnost otevřena o dva roky později. Jedná se tedy o jednu z nejstarších botanických zahrad u nás.

Číst dál

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity nepatří k zahradám velkým, její umístění nedaleko centra města je však pozoruhodné, zcela jistě velmi zajímavé pro všechny flórymilovné návštěvníky Brna. Přímo z centra města lze sem snadno dojít i pěšky.

Číst dál

Průhonice jsou obcí se snad největší koncentrací institucí, které se zabývají rostlinami u nás. Je to dáno tradicí, která sahá až do roku 1885, kdy majitel panství hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca založil zámecký park, ve kterém postupně shromáždil největší sortiment pěstovaných rostlin u nás. Kromě Průhonického parku, který dnes spravuje Botanický ústav Akademie věd ČR, si návštěvníci mohou prohlédnout i rozsáhlou Dendrologickou zahradu, která vznikla v sedmdesátých letech minulého století. Tato zahrada je součástí Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Málo známá, ale v době květu velice atraktivní, je Botanická zahrada Průhonice (dříve zvaná Botanická zahrada a genofondové sbírky Chotobuz).

Číst dál

Severočeské Teplice se jistě většině našinců spojují především se známými lázněmi. První zmínky o zdejších léčivých pramenech pocházejí už ze středověku, teplickou lázeňskou atmosféru poznal třeba Ludwig van Beethoven, Johann Wolfgang Goethe, setkávali se tu mocnáři rakouští, pruští i ruští. Inu, je to město přímo památné. Trochu méně se už ale ví o zdejších zahradách a parcích – a není jich tu málo. Navštivme proto jednu z teplických zahrad, a to rovnou tu botanickou.

Číst dál

Buková se nachází asi 5 km jihovýchodně od Přibyslavi a je místní částí obce Nížkov (okres Žďár nad Sázavou). Asi 300 m jihovýchodně od vesnice, při silnici do Nížkova, se nachází arboretum tvořené kultivary buku lesního (Fagus sylvatica). Stromy byly vysázeny dne 13. 10. 2012 u příležitosti „Dne stromů“. Iniciátorem byl rodák z Nížkova Jaroslav Pokorný, kterého podpořil tehdejší starosta Jan Mokrý.

Číst dál