V této zemi snad není člověka, který by nevěděl, kde hledat město Telč. Někdy však i rekapitulace věcí nejjasnějších může přinést nové poznatky, a tak si to klidně zopakujme. Tak třeba na mapě Telč najdete na moravsko-českém pomezí, asi 30 km jižně od Jihlavy. V beletrii je nutno Telč hledat pod románovým titulem „Město šťastných lásek“, ve filmu u probouzení princezen, v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je zase od roku 1992 ukryta pod položkou „Historic Centre of Telč“. A na pohlednicích a v pestrobarevných dárkových publikacích se pak s oblibou schovává za básnickými obraty, jako Moravské Benátky, Kamenná báseň, Jezerní růže atd. Inu, tady všude je ona Bílá Telč.

Zámek v jihomoravských Bučovicích (okres Vyškov) se může pochlubit zahradou velmi pozoruhodnou. Najdete zde totiž volnou rekonstrukci zdejší prastaré zahrady renesanční.

Z Čerčan do Světlé nad Sázavou je to vlakem přesně 90 kilometrů. Zdejší železniční trať číslo 212 je v národě českém poměrně dobře známá, vždyť kdo by aspoň jednou neslyšel o všemi českými trampy opěvovaném Posázavském pacifiku?! A na pětatřicátém kilometru (počítáno z Čerčan) této proslulé trati leží zastávka Český Šternberk. Sama zastávka je stavením jen nevelkým, nevýstavným, jedná se vlastně jen o malý dřevěný přístřešek, nejspíš ještě původní, pamatující na časy zprovoznění trati v září 1903. Ovšem velmi podstatným prvkem této železniční zastávky je její bezprostřední okolí – rozhodně si nemyslete, že něco takového objevíte ještě i někde jinde!

Pouhých 35 km jihozápadně od Prahy a 15 km severovýchodně od Příbrami najdeme pro naše země dosti výjimečnou ukázku rokokové zahradní architektury. Zastavili jsme se v městečku Dobříši.

Zámek byl založen před vznikem města v roce 1501 Janem Černčickým z Kacova. Celý hradní areál byl postaven jako pevnostní čtverhran v pozdně gotickému slohu. Následující majitelé Pernštejnové přestavěli gotický hrad v jednoduchý renesanční zámek a z náměstí vytvořili první zámecké nádvoří. Další z majitelů Wolf ze Stubenberku začal s úpravami v duchu severské německé renesance. Změny se uskutečňovaly v několika etapách v letech 1558 až 1568. V roce 1824 byly realizovány návrhy pražského architekta J. F. Joendla.

Jakže? Stekník? A že prý tam letos uvidíte po padesáti letech sala terrenu bez lešení? A že je tam terasovitá italská barokní zahrada? Stekník? No to snad ani není na této planetě… – Ano, ano, přiznávám, že přesně tohle jsem si pomyslel, když jsem si přečetl stručnou informaci o zámku Stekník v propagační skládačce Národního památkového ústavu. Jenže tuto firmu snad přeci jen maličko znám a nemyslím si, že by si zase vymýšlela až tak bouřlivě. Takže kdeže to vlastně má být?

Město Chrast se nachází 8 km východně od Chrudimi. Ve východní části jeho náměstí najdeme barokní zámek, jehož prostory dnes využívá městský úřad a městské muzeum. Zámek býval od roku 1664 rezidencí (později jen letní) královehradeckých biskupů.

Zhruba 30 km severovýchodně od Prahy na Mladoboleslavsku se na návrší nad okolní rovinou zvedá zámek v Benátkách nad Jizerou.

Běstvina (okres Chrudim) leží na jihozápadním úpatí Železných hor, asi 16 km jihovýchodně od Čáslavi. Na návsi stojí barokní zámek tvořený čtyřkřídlou budovou s uzavřeným nádvořím, která byla v 19. století klasicistně upravena. V té době bylo v zadní části zámku postaveno železné schodiště vedoucí z prvního patra do zahrady, které se však do dnešních dnů nezachovalo.

Zhruba 20 kilometrů severovýchodně od Prahy, na skalnatém ostrohu nad Labem, při staré cestě pražsko-lužické, se zvedají mohutné zdi brandýského zámku. V literatuře se můžeme setkat s tvrzením, že brandýská zámecká zahrada je jediná dochovaná renesanční zahrada v celých středních Čechách. Pokud bychom do středních Čech nezapočítávali zahrady pražské, byla by to pravda.

Ve středních Čechách, asi 15 km jižně od města Příbrami, leží obec Březnice. Zdejší zámek je známý především nejstarší zámeckou (tzv. Lokšanskou) knihovnou v Čechách z roku 1558 s nástěnnými malbami a dobovými knihovními skříněmi.

Zámek vznikl na místě vodní tvrze, před zámkem byla původně pouze zahrádka s květinami a kořením na pravidelných záhonech. Anglický park v rovinatém terénu na soutoku Bělé a Kněžné byl založen počátkem 19. století. Leží v nadmořské výšce 270 m a jeho celková výměra je 42 hektarů.

I Morava má své Čechy a rozhodně to nejsou Čechy jen tak ledajaké. Právě tady, pouhých 10 km severozápadně od Prostějova, se narodil v roce 1860 hrabě Arnošt E. Silva-Tarouca, pozdější věhlasný budovatel zámku a parku ve středočeských Průhonicích. Jenže historie tohoto místa je daleko starší a rozhodně se nedá spojovat jen s osobností významného průhonického hraběte.

K nejromantičtějším zámkům u nás jistě patří Červená Lhota. Zámeček tyčící se na ostrůvku nad vodní hladinou je půvabnou dominantou okolní krajiny.

Český Krumlov – kdysi perla jižních Čech, konkurent samotné Prahy, město krásné, plné historických památek, ale i výjimečných osobností našich dějin. Dnes město leda tak zlatokopecky těžící ze zápisu do prestižního Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, které se stará o své pamětihodnosti jaksi prazvláštně, podivně, ba až vůbec ne. A naprosto nejhrůznější péči věnuje své historicky významné zámecké zahradě.