Park v okolí zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou (okres Hradec Králové) byl založen současně s místním zámkem v letech 1721–23, a to podle projektu významného barokního architekta Giovanniho Santiniho-Aichla (1677–1723), jeho stavitelem byl František Maxmilián Kaňka (1674–1766). Historicky cenná je tedy především sama zámecká budova. Rezidence měla sloužit jako letní sídlo nejvyššího kancléře Českého království Františka Ferdinanda Kinského (1668–1741).

Na jižním okraji městyse Choltice (okres Pardubice) se nachází barokně-klasicistní zámek z roku 1695. V jeho okolí se na ploše 5 hektarů rozkládá zámecký park, který volně přechází v 75 hektarovou velkou oboru. Současná podoba parku pochází z 1. poloviny 19. století.

Zámek Chýše najdeme v západních Čechách, v okrese Karlovy Vary. Na místě gotického hradu byl roku 1578 Mikulášem z Lobkovic postaven renesanční zámek. Na počátku 18. století byl přestavěn barokně a v letech 1856–58 za Prokopa Lažanského z Bukové získal dnešní podobu ve stylu anglické novogotiky. Zámek je nyní soukromým majetkem, z části je zpřístupněn veřejnosti. Památkově nejhodnotnější je nástropní malba Petra Brandla. Část expozice je věnována pobytu Karla Čapka, který zde působil jako vychovatel.

Stačí jen letmý pohled od Labe k zámku, abyste pochopili, že jste na místě zcela výjimečném. Monumentální zdi děčínského zámku stojící vysoko na skále nad řekou nikoho nenechají na pochybách – před vámi je unikát.

Vesničku Dobřenice najdete ve východních Čechách, pouhých 15 km jihozápadně od Hradce Králové – stačí se jen od sjezdu z hradecké dálnice skutálet o kousek níže do polabské roviny. V samotné vsi naprosto nic nenaznačuje, že by vás snad právě na tomto místě mohlo čekat nějaké výraznější zahradní překvapení. Jenže jak hrubě šalebné může být podobné spoléhání na vlastní první dojem a chabou znalost historie! Musíte jen otevřít branku hlídanou po stranách dvěma hrdými lvy a rozevře se před vámi zcela nečekaný svět.

Neznám nejspíš nikoho, kdo by si severočeský Duchcov hned nespojil s působením legendárního sukničkáře Giacoma Casanovy (1725­–98). Ve službách hraběte Josefa Karla Eusebia z Valdštejna oprašoval zdejší zámeckou knihovnu od roku 1785, strávil tu v poměrně slušném hmotném zajištění poslední roky svého života, právě tady sepsal paměti svého nabubřelého života. Ale existuje ještě jedna pozoruhodná osobnost, která se k Duchcovu váže. Jenže rozhodně není tak mediálně vykřičená. Je jí středověký minnesänger Walther von der Vogelweide (asi 1170–1230). Pravda, ve skutečnosti tu nejspíš nikdy nežil, to jen jedna vousatá pověst zanesla jméno onoho skvělého pěvce-básníka do tohoto města. Místní však v jeho duchcovský původ věřili tak silně, že mu tu v roce 1911 postavili dokonce pomník. A proč by ne, pomníky dobrých pěvců přece nemohou urážet nikoho nikde na světě.

Jen nedaleko od středočeské Čáslavi (okres Kutná Hora) se nachází nevelký a dnes už i širší veřejností skoro zcela zapomenutý zámeček Filipov. V jeho okolí můžeme najít také pozůstatky dřívějšího zámeckého parku.

Najdeme u nás jen málo podobně hrůzných dokladů hlouposti a arogance komunistických mocipánů druhé poloviny 20. století, jako je případ normalizační „přestavby“ města Frýdku. „Nactiutrhači dějin“ – to by mohlo být pravé jméno pro bolševické tajemníky a jejich poskoky! Historické jádro tohoto slezského města bylo pod jejich rukama téměř zničeno. Na to, co zůstalo, můžeme nahlížet jen jako na tristní pozůstatek dřívější podoby slavného mariánského poutního místa. Frýdecká Panna Marie se jim prostě nevešla do stranických pouček o podobě socialistického města. Tak se ji snažili vymazat. V bezprostřední blízkosti ostravského „ocelového srdce republiky“ přece nemohlo podle jejich zvrhlé ideologie bít ještě druhé srdce – navíc srdce až tak sakrální povahy.

Zámek v Heřmanově Městci se nachází východně od centrálního Mírového náměstí při silnici do Chrudimi. Pozdně barokní stavba z roku 1784 byla přestavěna v roce 1876, konečná podoba pochází z let 1932–33. Od roku 1952 slouží jako Domov důchodců hlavního města Prahy, ale zámecký park je veřejně přístupný.

Jihočeskou obec Hlubokou nad Vltavou většina z nás jednoznačně ztotožňuje se zdejším zámkem. Nestojí totiž u nás až tolik podobně obecně známých staveb, zámecká budova je naprosto nezaměnitelná. Avšak už o poznání méně je širší veřejnost obeznámena se zdejším parkem. Přitom i ten patří k velmi cenným památkám.

Holešov se nachází v okrese Kroměříž, přibližně 18 km severně od Zlína. Městem se Holešov stal ve 14. století, vznik zámku je datován k roku 1650.

Skutečně převelice neobvyklý zámecký park najdete v okolí Hrádku u Nechanic. Tento zámek leží ve východních Čechách, pouhých 12 kilometrů od Hradce Králové.

Mezi Benešovem a Vlašimí najdeme nevelký, avšak malebný barokní zámek Jemniště. Součástí jeho areálu je i zámecký park.

Historie Jindřichova Hradce je předlouhá, pojí se s řadou významných jmen. Přiznávám rovnou, že pro mne je Jindřichův Hradec především městem barokního muzikanta Adama Michny z Otradovic (1600–1676). V roce 1633 se stal varhaníkem zdejšího chrámu, v roce 1673 tu založil dokonce fundaci pro studenty-hudebníky z jezuitské koleje. Právě zde vznikly jeho i dnes oblíbené písně, které netoliko v vzáctných městech od dobrých muzikantův, ale také v nejsprostějších městečkách od sprostných kantorův spívati a užívati se mohly. Blížím-li se tedy k Hradci, tak jedině s náležitou písní na rtu.

Nedaleko Kutné Hory, v katastru obce Svatý Mikuláš, najdeme jedinečný empirový zámek Kačina. Přímo na zámku můžete navštívit expozici zemědělského muzea, kolem zámku se rozprostírá rozsáhlý park. Celková rozloha zámeckého areálu činí zhruba 200 hektarů.