První turisté se do horských oblastí Alp vypravili v 19. století. Hledali zde nejen rekreaci, ale i nové zážitky, kterých se jim v městech nedostávalo. Vidět hory a jejich přírodu se stalo módním prvkem. Na horách se objevovalo stále více horských chat, pod kopci vznikala lázeňská střediska s hotely, restauracemi a jinými kratochvilnými vynálezy.

Botanická zahrada Arménské akademie věd se nachází v severovýchodní části Jerevanu a rozkládá se na ploše 80 hektarů. Založena byla v roce 1935 a v roce 1939 byl postaven první skleník na ploše 25 m2.

Podoba Královské botanické zahrady v australském Cranbourne je téměř nadpozemská. Jedná se o druhou zahradu Královských botanických zahrad Melbourne a nachází se 45 km jihovýchodně od tohoto hlavního města státu Victoria. Její rozloha činí 363 hektarů.

Královské botanické zahrady v australském městě Melbourne (stát Victoria) byly založeny v roce 1846. První z nich, kterou vám právě představujeme, se nachází na jižním břehu řeky Yarra a má rozlohu 38 hektarů.

Arboretum Kalmthout se nachází ve stejnojmenné obci na severu Belgie.

Bokrijk je významné kulturní a rekreační území v průmyslové krajině belgického Limburska. Leží nedaleko města Genk. Přírodní areál převážně druhotných lesů a vodních ploch zaujímá 5,5 km2.

Při hledání botanické zahrady v centru belgického hlavního města můžete snadno klopýtnout o menší nesrovnalost: jihovýchodně od centra města, v obci Auderghem, se nachází Jardin botanique expérimental Jean Massart / Parktuin Jean Massart, která patří vlámské Svobodné univerzitě (Vrije Universiteit Brussel), ovšem zahradu tu má i Katolická univerzita (Université catholique de Louvain) – ta se zase jmenuje Jardin des plantes médicinales Paul Moens / Tuin van geneeskrachtige planten Paul Moens a leží až na severovýchodní hranici Bruselu v části Woluwe-Saint-Lambert. Jenže už jen při letmém pohledu na mapu Bruselu musí snad úplně každého napadnout, že botanická zahrada bude nejspíš i nedaleko od Královského paláce a slavného náměstí Grand-Place přímo v srdci města – jak jinak si totiž vyložit název Le Botanique / Kruidtuin? A ono ne, je to trochu jinak.

Belgický Tervuren byl považován za starověkou Furu, tedy místo, kde v roce 727 zemřel svatý Hubert. Ve 13. století zde bylo opevněné sídlo Henryho I., vévody Brabantského. Zdejší kamenný hrad byl zničen v roce 1782 za Josefa II.

Největší botanickou zahradu Belgie najdete za severním okrajem Bruselu, ve vlámském městečku Meise – leží zhruba 15 km od centra belgické metropole. Zahrada v Meise vznikla v roce 1938, tehdy bylo rozhodnuto přestěhovat sem starou botanickou zahradu z bruselského centra. Avšak historie tohoto místa je mnohem delší a rozhodně i zajímavá, je spojena se zdejším hradem.

Borisova Gradina (Борисова градина) je nejstarší a nejznámější sofijský park. Byl založen už v roce 1884 a teprve později (v roce 1918) byl pojmenován po bulharském carovi Borisovi III.

Jedním ze symbolů Varny je Primorski Park (Морска градина, Sea Garden, mořský park, mořské zahrady), největší krajinářský park na Balkáně. Nachází se v délce 8 km podél mořského pobřeží a jeho rozloha přesahuje 26 000 m2. Park získal základní podobu za působení českého zahradního architekta Antonína Jana Nováka. Primorski park je bulharskou národní památkou krajinářské architektury.

V historickém centru chorvatského města Šibenik, přibližně na polovině cesty od katedrály sv. Jakuba k pevnosti sv. Michala, se nachází kostel sv.Vavřince (sv. Lovre), severně od tohoto kostela leží obnovená klášterní zahrada.

Botanická zahrada v pohoří Velebit vznikla na základě iniciativy profesora Frana Kušana v roce 1967. Fran Kušan pracoval na Fakultě farmakologie a biochemie Záhřebské univerzity, na které se věnoval léčivým rostlinám. Snaha o založení horské botanické zahrady byla kladně přijata jak státními ochranářskými organizacemi, tak lesní správou. V roce 1966 bylo vymezeno území v údolí Modrič, ve kterém v roce 1967 vznikla vlastní botanická zahrada. Za dva roky byla vyhlášena jako chráněná kulturní památka a v roce 1971 se stala součástí rezervace Zavišan – Balinovac – Velika Kosa. Nyní je součástí Národního parku Severní Velebit.

Jihočínská botanická zahrada v Kantonu (v provincii Kuang-čou) je v současnosti spravována Čínskou akademií věd. Byla založena už v roce 1929 botanikem Chen Huanyongem (1890–1971).

První botanická zahrada v Pekingu byla založena v roce 1925 nedaleko ZOO. Na současné místo se přestěhovala v roce 1956, kde vznikla obří zahrada na ploše přesahující 500 hektarů. Zahrada však byla později rozdělena ve dvě – menší zahradu akademie věd a větší zahradu městskou.