Zahrady světa

Botanická zahrada Univerzity ve Vídni se nachází poblíž Belvederu a má výrazně protáhlý tvar ve směru jih – sever. Vstup do zahrady je možný vchodem u Horního Belvederu, dále z rohu ulic Mechel a Praetorius, kde se nacházejí skleníky a budovy, a dále brankou z ulice Jacquin.

Číst dál

Botanická zahrada university v Innsbrucku leží v nadmořské výšce kolem 600 m, vlastně na úpatí severních vápencových Alp. Údolí Innu, zvláště Innsbruck a jeho okolí, patří k vnitroalpinským suchým údolím. Průměrné roční srážky jsou zde asi 860 mm, ale jsou vysušovány teplým výsušným jižním větrem (Föhn).

Číst dál

Na okraji Innsbrucku leží zámek Ambras (Amras), který je spojen se jménem Ferdinanda II., druhého syna císaře Ferdinanda I. Habsburského. První manželkou Ferdinanda II. byla měšťanka z přední bankéřské rodiny z Augsburgu, Filipína Welserová. Jednalo se o tzv. morganatické manželství, Filipína byla společensky mnohem nižšího původu. Ferdinand II. se kvůli sňatku vzdal případného nástupnictví na trůn a i jeho děti z tohoto manželství byly z nástupnictví vyloučeny.

Číst dál

Zahrada se nachází v obci Kleinwetzdorf ve spolkové zemi Dolní Rakousy. Na jejím jižním okraji stojí zámek Wetzdorf pocházející ze 16. a 17. století. Majitelé zámku se často měnili. V roce 1832 získal panství Joseph Gottfried Pargfrieder, který nechal zámek přestavět ve stylu klasicismu. Nechal také upravit zámeckou zahradu a přes silnici vedoucí na dnešní Heldenberg založil novou Anglickou zahradu. Ta jediná je dnes přístupná veřejnosti.

Číst dál

Víte, co má společného muzeum porcelánu s betonovými protiletadlovými věžemi? No přece totéž, co Beethovenova houslová sonáta s chlapeckým pěveckým sborem! Všechny tyto zdánlivě nesourodé entity spojuje Augarten, nejstarší zahrada Vídně.

Číst dál

Vídeňský Belvedere je věhlasný barokní palácový areál, jenž byl budován jako letní sídlo prince Evžena Savojského (1663–1736), měl být tedy klenotem jednoho z nejvýznamnějších rakouských vojevůdců ve válce proti Turkům. Najdeme jej poblíž centra města, v těsném sousedství univerzitní botanické zahrady, jen nedaleko od vídeňského hlavního nádraží. Ostatně, daleko to odtud není ani do Hofburgu nebo na Štěpánské náměstí.

Číst dál

Kdo by neznal zahrady Schönbrunnu… Vždyť jen těžko bychom hledali za našimi hranicemi jiné místo, které by bylo tak těsně propojené s českými dějinami. Vídeň prostě není cizina a pohled na parter u císařského paláce se s ničím zaměnit nedá.
Jenže stejně – už jen při letmém sledování počtu návštěvníků v jednotlivých částech Schönbrunnu musí snad každého napadnout, že drtivá většina turistů vezme Schönbrunn snad až příliš rychlým tempem: nejprve se vypraví do zámeckých interiérů a na velký parter za hlavním palácem, dojdou až k Neptunově fontáně, někdy navštíví možná ještě i gloriet, pak se třeba objeví na vyhlídce u efektní Zahrady korunního prince, do Labyrintu však nahlédnou už méně často, do oranžerie se obvykle nedostanou vůbec. A pak už – s dětmi pevně přilepenými k dlaním – zamíří rovnou do zdejší zoologické zahrady, kde celý výlet v dovádivém veselí završí. Více se toho totiž stihnout za jediný den nedá. Tohle všechno si ukážeme příště. Tentokrát to ale udělejme maličko jinak, vypravme se spolu do jedné části této zahrady, která leží poněkud stranou od nejprošlapanějších cest, najdeme ji až na západním okraji parku a zaručuji vám, že právě tady se nachází srdce celého schönbrunnského království rostlin. Možná trochu nečekaně se této části Schönbrunnu už pár století říkává Holländisch-Botanischer Garten.

Číst dál