Vlastnit květ kapradiny je opravdové terno! Každý, kdo ho nosí při sobě, stává se neviditelným, zároveň rozumí řeči zvířat i stromů, může dokonce vídávat duby, jak se scházejí ke svým besedám. S jistotou zná všechny síly přírody, umí předvídat budoucnost, také ho nikdy neopouští štěstí, dokáže najít i ty nejskrytější poklady světa. Není tedy divu, že je po tomto kvítku neustále velká sháňka.
Herba mythologica
Herba mythologica: Květena Měsíce (podle H. G. Wellse)
Čím v pravdě mohou býti temné ony krajiny, jevící se na půdě vyhřáté sluncem, jež by měly jím osvětleny býti stejné? Což nemohly by to býti stopy rostlinstva, pohlcující paprsky sluneční? A je-li tu rostlinstvo, jest i vzduch, jest i život… (citace z článku Záhada lunární, který vyšel v časopise Příroda, illustrovaný měsíčník přírodovědecký, v roce 1914). – Jak báječně se dnes můžeme smát podobným historickým výrokům! My už přece dobře víme, že se žádný život na Měsíci nekoná, jsme moudří lidé 21. století! Ale nebuďme na sebe zase až tak moc pyšní! Představy našich předků krásně voněly otazníky – vždyť my jsme tuhle jejich vůni tajemství svým jasným poznáním proměnili leda tak na kříže u cesty. Copak není v tom našem soudobém pohledu na Měsíc i trocha zklamání? To jsme tedy skutečně úplně sami?
Herba mythologica: Květiny a věnce pouštěné po vodě
Po hluboký vodě,
po černý hlubině
utržený kvítí
pryč ode mne plyne.
Že nebylo nikdy
lásky mezi náma,
voda si to kvítí
sama zutrhala.
Zutrhala z břehů
lilije studený,
zanesla to na hrob
mýmu potěšení.
Studená lilije
z břehu utržená,
jak já vodu poznám,
že vona dno nemá?
– Josef Kainar: Lazar a píseň, Černá voda.
Herba mythologica: Loue in idlenesse – nápoj lásky
Kdo by se jen opovážil nevěřit nápoji lásky? Určitě existuje – receptů jsou stovky a všechny zaručené! Jen ingredience se chvílemi špatně shánějí – muší oko, žabí hlen nebo slavičí trus vcelku ještě nečiní problémy. Ale co třeba supí hlava nebo velmi oblíbená a především účinná hyení řiť, kterou vychvalovali všichni Řekové a dobrá polovina Římanů? Ne, opravdu to není tak snadné. Jenže existuje jedna bylina, která na lásku vystačí úplně sama. Nejsou k ní potřebná ani žádná zaklínadla.
Herba mythologica: Móly
Hermés, syn Diův, míval ve zvyku nabízet pomocnou ruku lidem v nesnázích. Když se dostali Odysseovi muži na ostrově Aiaie nedobrovolně do prasečího chlívku kouzelnice Kirké, přispěchal statečnému mořeplavci z Ithaky na pomoc také.
Herba mythologica: Neznámá bylina
Je mnoho podivných rostlin, o nichž je lepší veřejně nemluvit – obvykle totiž mají schopnost přinést tomu, kdo je získá, dřív nebo později prokletí. Existuje však i bylina, o které není radno mluvit, neboť když je o ní cokoli řečeno, okamžitě ztrácí veškerou svou moc. Je-li totiž její pravé jméno vyřčeno, přestává být sebou.
Herba mythologica: Ophiusa
Zvykli jsme si dávat rostlinám sladce znějící jména, vzdávat jejich kráse hold těmi nejnádhernějšími přívlastky. I lidskou spanilost nezřídka oceňujeme podobností s květinami. Není třeba vysvětlovat význam slov jsi krásná jako růže nebo čistá jako lilie…
Herba mythologica: Otvírací bylina
Když se starší z Pliniů ve svém obřím učeném spisu o přírodě rozepsal o ptácích, nemohl tušit, že jeho slova o datlově hnízdě se uchovají v mysli národů skoro stejně pevně, jako paměť na nešťastný soud Pilátův. Mnozí po něm stále odříkávají: Jestliže v čase mláďat zatlučete hnízdo datlovo dřevěným klínem, přinese si tvor ten otvírací bylinu, kterou přiloží k hnízdu, a klín z něho hned vyskočí. Drží-li pak člověk pod hnízdem červený šátek, datel domnívaje se, že to oheň, upustí do něho otvírací bylinu, aby shořela.
Herba mythologica: Rostliny doktora Cinderelly
Tato událost by se patrně nemohla stát v Londýně, ani v San Franciscu. Snad by se mohla přihodit v Turíně nebo v Lyonu, nebýt toho, že se samozřejmě udála v Praze. Malá Strana byla vždycky místo dost zvláštní, rozhodně se tady nevznáší jen miliónkrát až příliš dojemně opěvovaný duch nerudovský, do šera malostranských ulic patří určitě přízraků mnohem více. Když sem zafouká z druhého břehu, tak to jde spíš od Josefova, než ze Starého Města. Provane to od nábřeží přes Kampu a zastaví se až na Smíchově u kostela Nejsvětější Trojice. Až tam mají Malostranští konec.
Herba mythologica: Rostliny Edwarda Leara
Když jsem v jednom anglickém zahradnickém článku našel, že Dicentra spectabilis, která by měla být řazena podle molekulárně genetických dat do samostatného rodu Lamprocapnos jako Lamprocapnos spectabilis (L.) T. Fukuhara, má synonymum Manypeeplia upsidownia, vůbec mi nedošlo, že se jedná o žert a dokonce jsem v IPNI hledal, kdo že tento druh popsal.
Herba mythologica: Rostliny Orfeovy
Není pochyb o tom, že rostliny dokáží reagovat na hudbu. Přitom vůbec nemusí jít jen o pokusy Dorothy Retallackové až z druhé poloviny minulého století, vždyť ohromující zprávu o vlivu hudby na rostliny máme dokonce už ze starověku.
Herba mythologica: Rostliny Soudného dne
Na to řekl prorok: „Odhal své cherubíny a pojďme spolu k soudu a ukaž mi, jak vypadá soudný den.“
I řekl Bůh: „Odbočil jsi, Ezdráši. Den soudu je takový den, kdy na zemi neprší, a onoho večera dochází k slitovnému rozsudku.“
– Zjevení Ezdrášovo 27.
Herba mythologica: Rostliny z budoucnosti (podle H. G. Wellse)
…ten kat byl hodný v neděli
kdy nevěší se lidé ani prádlo
oprátku domů nosíval
a předělával vnukům na švihadlo
— Jan Skácel: Oříšky pro černého papouška
Herba mythologica: Rostliny zaslíbené země, ráje a pekla
What if you slept?
And what if, in your sleep, you dreamed?
And what if, in your dream, you went to heaven and plucked a strange and beautiful flower?
And what if, when you awoke, you had the flower in your hand? Ah, what then?
— Samuel Taylor Coleridge (1772–1834)
Herba mythologica: Sedmibarevná hvězdnice
Není vůbec málo rostlin, které podle pověstí vyrostly z lidských slz. Jistě si snadno vzpomenete na dobře známý hvozdík kartouzek. Právě pro tento druh hvozdíku se kdysi používalo dojemné lidové jméno „slzičky Panny Marie“ (D. Sloboda 1852), jeho čistá rudá barva totiž věrně odpovídala prolitým krvavým slzám boží matky.