Letošní Mistrovství světa v určování rostlin, které se koná už tradičně v německém Blumenthalu, skončilo bez obvyklého vyhlašování vítězů. Všichni soutěžící i porotci totiž museli být ještě před závěrečným ceremoniálem převezeni záchrannou službou do nemocnice.
ZAJÍMAVOSTI
Myrha nejen tříkrálová
Konečně jsem ji našel – tuhle maličkou krabičku s kousky myrhy jsem měl zapadlou samozřejmě až v úplně poslední zásuvce stolu, letitý dáreček přivezený až z Jemenu. Jakže to kdysi napsal ctěný doktor Adam Huber? Strčit krapet myrhy na jazyk a žvýkat? Opravdu nevím, jestli to pomůže i u novodobých viróz, ale v 16. století se prý přesně takto léčilo ledaco, žvýkáním myrhy zaháněli třeba i mor.
Myslibořický soupis exotických rostlin z roku 1824
Myslibořice nejspíš hned tak někdo nezná, tato malá ves nedaleko Jaroměřic nad Rokytnou (okres Třebíč) vešla v novější době ve známost snad leda v souvislosti s úvahami vybudovat zde sklad vyhořelého jaderného paliva. Jenže…
Na Dušičky vykvetly šeříky
O letošních Dušičkách (tj. 2. listopadu 2024) vykvetly v Českém Brodě šeříky. A nebyl to keř jen jediný, našel jsem jich více.
Květenství těchto podzimních šeříků jsou sice jen krátká, žádné exkluzivní laty to nejsou, ale je jejich na každém keři hned několik. A úžasně voní samozřejmě taky.
Nádraží za časů našich dědečků a babiček
V posledních letech stávají se naše nádraží opravdovou pýchou a chloubou našeho národa. Není snad jediné staničky, která by nevykazovala vkusnou květinovou výzdobu; a tam, kde není vkusu, je viděti aspoň dobrou vůli.
– Máte pocit, že tento výrok je tak leda nepodařený vtip? Že květinovou výzdobu nádraží tvoří jenom hadince na železničních náspech a invazivní pajasany kolem zdí? Ale kdepak, není to žert, je to jen citát z jiné doby. V roce 1929, ze kterého tento citát pochází, totiž fungovala spousta věcí dočista jinak.
Naše zahrady a parky: Vyhlídková botanická zahrada ve Lhotě
Podobnou botanickou zahradu určitě nikde na světě nenajdete. Nezaujme vás rekordním počtem pěstovaných druhů, nepyšní se ani svou dlouholetou tradicí, herbářem či knihovnou. Rozhodně vám však vyrazí dech její podoba, tato zahrada je totiž velmi neobvykle instalována na několika kopiích Eiffelovy věže, které jsou volně rozesety v krajině v katastru obce Lhota. Už teď se ale jedná o výstavbě botanických Eiffelovek také na dalších místech, kupříkladu na Blaníku, v Telči nebo na Sněžce. Ve všech případech se bude jednat o přesné repliky zahrady lhotské.
Nejoblíbenější česká botanická kniha – anketa
Březen je pro většinu našinců – tedy lidí svázaných s rostlinami – spojen především s příchodem jara. Avšak tento měsíc má ještě jeden podstatný přívlastek, dnes už sice trochu méně slavený, ale přesto stále vzpomínaný a určitě i hodnotný – je totiž již tradičně měsícem knihy. Kdy tedy jindy hovořit o knihách, než právě teď?
Knihy lze dělit podle různých hledisek: třeba na beletrii, populárně-naučnou literaturu, vědecké spisy, ale třeba také na knihy podařené a méně zdařilé, či eventuálně na ty, které nikdy vyjít nemusely a na ty, jejichž vydání bylo událostí naprosto senzační.
Nejoblíbenější česká botanická kniha – vybrána
Když jsme v březnu 2013 vyhlašovali anketu o nejoblíbenější českou botanickou knihu, dychtivě jsme očekávali každou vaši nominaci, každého titulu, který jste navrhli, jsme si vážili. Ovšem už záhy po zahájení ankety bylo jasné, že tato anketa má jasného favorita.
Nejstarší Čech tisovatý
Traduje se, že nejstarším stromem České republiky je tis rostoucí v parku u zámku ve Vilémovicích na Havlíčkobrodsku. Jeho věk by údajně mohl přesahovat 1500 let.
Nejvzácnější rostliny Evropy
Dne 19. 9. 1979 byla ve švýcarském Bernu uzavřena mezinárodní „Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť“ (Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats), tzv. Bernská úmluva. Česká republika k této úmluvě přistoupila dne 8. 10. 1997 a v platnost v ČR úmluva vstoupila 1. 6. 1998. Cílem této úmluvy je chránit především ty rostliny, živočichy a jejich přírodní stanoviště, jejichž ochrana vyžaduje spolupráci několika států. Stala se také podkladem pro mapování Evropy v programech Smaragd a Natura 2000, posloužila i k vytváření národních červených seznamů ohrožených druhů.
Není sněženka jako sněženka – nevídaná variabilita
O tom, že sněženky (Galanthus nivalis) jsou velice variabilní a lze najít nejrůznější odchylky ve tvaru a stavbě květu, se mezi zahradníky vyprávějí legendy.
Neviditelný život 1.
Milí čtenáři, dříve než předám žezlo autorovi tohoto nového fotografického seriálu webu BOTANY.cz, dovolte mi kratičkou poznámku.
Krása živého světa nadchne snad každého, kdo třeba jen jedinkrát na něj důkladněji pohlédne. Technické vymoženosti dnešní doby přinášejí i řadu nových možností, jak se s životem seznámit ještě blíže, řekněme intimněji. Můžeme se na něj podívat z jiné perspektivy, lze spatřit i to, nač pouhé lidské oko nestačí. Při tomto pohledu se chvílemi člověku tají dech… Rádi vás o tom přesvědčíme v následujících článcích Josefa Špačka – lékaře, specialisty. Ke své zálibě mi řekl: „Když jsem to všechno fotografoval, byly důvody u většiny obrázků skoro vždycky jen dva: buď mě objekty zajímaly z hlediska mikroskopika, anebo na mě působily esteticky.“ Tato slova chápu jako zásadní! Odborník je fascinován detailem, novým pohledem na objekt svého výzkumu, laik žasne nad samotnou krásou mikroskopického světa třeba jen z estetických pohnutek. I ty jistě patří k poznání.
Ale dost už mých slov – předávám tento seriál výhradně do rukou Josefa Špačka. Hned teď nám vysvětlí pár nezbytných systematických detailů, bez kterých bychom v dalších dílech neobstáli. V dalším pokračování tohoto seriálu už nahlédneme přímo do neviditelného světa.
Mnoho krásných zážitků s neviditelným světem života vám přeje Ladislav Hoskovec-Gas.
