Obrazový opravník obecně oblíbených omylů 2.: Která pyrrosie roste v Rusku?

Rod Pyrrosia (Polypodiaceae) ustanovil Charles François Brisseau de Mirbel v roce 1803, před tímto datem byly tyto rostliny řazeny do různých rodů – jako Pteris, Polypodium či Acrostichum. Podle Hovenkampovy monografie A Monograph of the Fern Genus Pyrrosia (Leiden 1986) je popsáno 51 druhů, i když podle mínění čínských botaniků jich bude přibližně dvojnásobek. Rostliny jsou rozšířeny v Africe, Asii, Austrálii a na Novém Zélandu.

Číst dál

Obrazový opravník obecně oblíbených omylů 3.: Purpurově kvetoucí čemeřice

Původně jsem chtěl tento díl Opravníku věnovat jiným rostlinám. Při prohlížení internetu jsem ale zjistil, že skoro každá druhá fotografie v našich zahradách oblíbených čemeřic (Helleborus) je na českých webových stránkách špatně určená. A nejčastěji se objevuje chybné určení čemeřice nachové (Helleborus purpurascens).

Číst dál

Ochrana mechorostů v České republice

Ochrana mechorostů v České republice

Vybrané druhy mechorostů nebyly až do nedávné doby na území naší republiky vůbec chráněny. Jejich ochrana byla sice v minulosti zmiňována například i v Červené knize 4, avšak v tomto případě se nejednalo přímo o ochranu druhovou, nýbrž jen o doporučení managementových opatření pro lokality s výskytem vzácných druhů. Změnu přinesl až vstup ČR do EU a nutnost přizpůsobit naší legislativu evropské.

Číst dál

Od singuláru k plurálu – krátká zpráva o vývoji botanické češtiny

Vše se mění, stálého nic není – praví lidová moudrost. Platí to samozřejmě i o jazyce. Sama botanická čeština prošla od 16. století mnoha změnami, s těžkostmi dnes porozumíme některým dávným botanickým pojmům – dnešní hlízu bude v někdejším bambolu hledat jen málokdo. Nejedná se však jen o změny lexikální povahy, nemění se tedy jen náš „slovník“. Některé změny jsou méně nápadné, ovšem o to pozoruhodnější.

Číst dál

Odraz vývoje hudebního myšlení v botanických popisech rostlin aneb Hravé pojednání o hudebně-botanických souvislostech

Můj učitel hudební harmonie říkával, že akordy se popisují stejně jako krása ženy – zdola nahoru. Všechny mé kolegyně se jeho slovy samozřejmě cítily dotčeny, ani jsem se jim nedivil. Nicméně mělo to nakonec velmi kladný efekt – toto pravidlo jsme si totiž hned po první lekci zapamatovali úplně všichni, od té chvíle už nikdo z nás nikdy neuvažoval třeba o poloze kvarty u kvartsextakordu či terckvartakordu. Záhy jsem zjistil, že toto harmonické pravidlo platí i u popisu rostlin: začíná se u kořene, končí u květu a plodu. Skvěle! Viděl jsem v tom odraz všeobjímající harmonie.
Jenže jak jsem dorůstal, dostávalo se mi do rukou stále více botanické literatury, ve velké oblibě mám dosud hlavně literaturu starou. A tam už onen směr v popisech nebývá tak jednoznačný.

Číst dál

Okurky na kolečkách

Udělali jste pro dobrou úrodu okurek opravdu všechno? Je váš záhon k jejich výsadbě dobře prohnojen kompostní zeminou? Prokypřili jste pak náležitě půdu? A co místo, je skutečně dostatečně teplé a zároveň přiměřeně vlhké? Jistě dobře víte, že to s nimi není vůbec snadné.

Číst dál

Otravy rostlinami – poučení z Itálie

Otravy rostlinami – poučení z Itálie

Literatura pojednávající o rostlinných jedech je běžná, nečiní sebemenší problém zjistit, které rostliny mohou být pro člověka nebezpečné. Přesto k otravám stále dochází, s narůstající módou sbírat léčivé rostliny v přírodě se nejspíš bude počet otrav ještě zvyšovat. Před nedávnem se mi dostala do ruky práce toxikologického centra v italském Miláně, která zaznamenává všechny případy, kdy se lidé obrátili o pomoc na toto lékařské pracoviště v letech 1995 až 2007, a to právě v souvislosti s rostlinami. Musím přiznat, že mi tato studie přivodila nemalý šok, dokládá totiž hned dvě alarmující skutečnosti.

Číst dál

Po orlovi, nebo po vodě?

Orlíček (Aquilegia) patří k nejkrásnějším dítkům naší flóry. Jeho poměrně velké a tvarově velmi charakteristické květy se rozezvoní vždycky ke konci jara na loukách a pastvinách, ve světlých lesích i při jejich okrajích, a to jak v nížinách, tak na horách. A navíc kolik jich na nás ještě cinká ze zahrad!

Číst dál

Počátky lesnictví na Divokém západě

Počátky lesnictví na Divokém západě

Souboj prvních dřevorubců západu USA s lesními velikány vysokými až 80 metrů a průměrem kmenu více než 10 metrů představila návštěvníkům tématická výstava Počátky lesnictví na Divokém západě v Návštěvnickém centru Průhonického parku, která probíhala od 2. 3. do 22. 5. 2011. Výstavu zapůjčilo Slezské zemské muzeum v Opavě s laskavým svolením autora Miroslava Franka.

Číst dál

Podoby prstnatce májového v botanické literatuře – 1. (do roku 1600)

V soutěži O nejlepší botanickou ilustraci se podařilo shromáždit 30 různých vyobrazení prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Tato sbírka různých zobrazení jediného druhu je rozhodně velmi dobrým východiskem pro hodnocení jednotlivých soutěžících. Aby mohla odborná porota botanicky skutečně objektivně tyto ilustrace zhodnotit, je zapotřebí je samozřejmě podrobit patřičné analýze, zamyslet se, kdo ze soutěžících nejlépe zachytil vše podstatné, co tomuto druhu náleží.

Číst dál