Syn.: Ruta graveolens var. montana L.
Čeleď: Rutaceae Juss. – routovité
Ruta montana
Rozšíření: Mediteránní druh, vyskytuje se v oblasti od Pyrenejského poloostrova a Maroka přes jih Francie a sever Alžírska až po Řecko a jižní Turecko.
Ekologie: Roste v lesních lemech a v křovinách, na kamenitých a skalnatých stráních, v suti, na suchých pastvinách i při okrajích cest, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1800 m.
Ruta montana
Popis: Vytrvalá, výrazně aromatická bylina s lodyhami přímými, 15–70 cm dlouhými, na bázi dřevnatými, šedozelenými. Listy jsou nahloučeny spíše v dolní části větví, jsou střídavé, dolní řapíkaté, horní přisedlé, 3–11 cm dlouhé, 2–3krát peřenosečné, s úkrojky čárkovitými až úzce kopisťovitými, celokrajnými, na vrcholu spíše tupými, koncové úkrojky bazálních listů jsou nanejvýše 1,4 mm široké. Květenstvím je hustý vrcholík či vidlan; listeny jsou 1–2krát zpeřené; květy jsou oboupohlavné; kališní lístky jsou kopinaté až trojúhleníkovité, 1,6–3,4 mm dlouhé, žláznaté; korunní lístky jsou 3–6,5 mm dlouhé, vzpřímené, podlouhlé, celokrajné nebo po okraji lehce zvlněné, žluté. Plodem je lysá tobolka.
Využití: Podobně jako ostatní routy se i tento druh používá v tradiční medicíně. Obsahuje fotosenzibilizující látky, které mohou způsobovat kožní problémy, při kontaktu s rostlinou je vhodná obezřetnost.
Ruta montana
Ruta montana
Fotografoval Mário Duchoň, dne 3. 4. 2012 (Maroko, Vysoký Atlas, okolí Demnate).