Syn.: Salvia burchellii N. E. Br.
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Salvia namaensis
Rozšíření: Jihoafrický druh, roste v jižní části Namibie, snad i v Botswaně, dále v Jihoafrické republice v provinciích Northern Cape, Western Cape (téměř se vyhýbá oblastem s vegetací formace fynbos), Free State, okrajově i v Eastern Cape.
Ekologie: Stanovištěm jsou suché kamenité nebo hlinité svahy na vápenci, doleritu i jiných horninách. Lokality leží v nadmořské výšce 400–1700 m.
Salvia namaensis
Popis: Přímý, stálezelený, bohatě větvený aromatický keř vysoký 0,3–1,2 m; větvičky jsou hranaté, lepkavě žláznaté a vlnatě chlupaté. Listy jsou vstřícné, šedozelené, řapíkaté; čepel je lyrovitě peřenodílná, až 3 cm dlouhá a 0,6–2,5 cm široká, žláznatě tečkovaná, chlupatá, často poněkud zvlněná, s 2–4 nepravidelně vroubkovanými páry úkrojků. Květenství je řídké, tvořené 2–6květými lichopřesleny; listeny jsou vejčité až vejčitě kopinaté, kratší než kalichy; kalich je trubkovitě zvonkovitý, 0,8–1 cm dlouhý, žláznatě tečkovaný a chlupatý, horní pysk má 3 kratší, dolní 2 delší zuby; koruna je pyskatá, asi 1,5 cm dlouhá, bílá nebo namodralá, horní pysk je téměř přímý, dolní 3laločný; tyčinky jsou 2, vyniklé; semeník je svrchní. Plody jsou hnědé až černé, asi 1,5 mm dlouhé tvrdky.
Využití: V tradiční medicíně se používá při léčení různých infekcí.
Salvia namaensis
Salvia namaensis
Salvia namaensis
Fotografováno dne 21. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Prince Albert, úpatí Swartberg Mountains).