Syn.: Lorentea atropurpurea Ortega, Sanvitalia acinifolia DC., Sanvitalia villosa Cav., Zexmenia thysanocarpa Donn. Sm.
Česká jména: vitálka položená (Mareček 2001)
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité

Sanvitalia procumbens

Rozšíření: Centrem areálu tohoto druhu jsou náhorní oblasti středního Mexika, zasahuje však i do tropických jižních částí této země, přesahuje zřejmě i do Guatemaly. Často se pěstuje jako okrasná letnička v zahradách, z kultury může unikat. Sekundární výskyt byl zaznamenán v USA, západní Evropě i na indonéské Jávě.

Ekologie: Roste na otevřených travnatých stanovištích a v křovinách, v suchých lesích a lesních lemech, na skalních výchozech, objevuje se na stanovištích narušovaných lidskou činností, v okolí lidských sídel či podél cest, stoupá do nadmořské výšky okolo 1600 m. Kvete od července do ledna.

Sanvitalia procumbens

Popis: Jednoletá bylina s lodyhou poléhavou až vystoupavou, vzácněji i přímou, 5–25(–30) cm dlouhou, větvenou, chlupatou. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, kopinaté až vejčité, 1–6 cm dlouhé a 0,4–3 cm široké, na bázi klínovité až zaokrouhlené, obvykle celokrajné a na vrcholu špičaté, vzácněji tupé, chlupaté. Úbory vyrůstají jednotlivě na krátkých stopkách, zákrovních listenů je 12–20, jsou nestejné, vyrůstají ve 2–3 řadách, jazykovitých květů je 8–13, jsou samičí, liguly jsou až 9 mm dlouhé, žluté, na vrcholu se 2–3 zoubky, trubkovitých květů je 15–60, jsou oboupohlavné, nahnědlé. Plody jsou dvoutvaré nažky s chmýrem.

Využití: Oblíbená okrasná letnička, pěstuje se v truhlících i záhonových výsadbách také ve střední Evropě. V Mexiku se používá v tradiční medicíně.

Poznámka: V rodu Sanvitalia je v současnosti akceptováno sedm druhů (POWO 2019), které pocházejí z Nového světa.

Sanvitalia procumbens
Sanvitalia procumbens

Fotografovala Věra Svobodová, dne 23. 10. 2019 (Mexiko, stát Puebla, Cholula).