SAXIFRAGA HOSTII Tausch – lomikámen Hostův / lomikameň

Syn.: Saxifraga altissima A. Kern., Saxifraga besleri Sternb., Saxifraga elatior Mert. et W. D. J. Koch, Saxifraga longifolia Host
Česká jména: lomikámen dlouholistý (Hejný et al. 1992), lomikámen Hostův (Kubát 2002)
Čeleď: Saxifragaceae Juss. – lomikamenovité

Saxifraga hostii

Rozšíření: Druh vápencových oblastí Východních Alp, vyskytuje se v Rakousku, Slovinsku a severovýchodní Itálii. V první polovině 19. století vysadil lomikámen Hostův hrabě Berchtold i v pražském Prokopském údolí. Kromě nominátního poddruhu je rozlišován rovněž poddruh Saxifraga hostii subsp. rhaetica.

Ekologie: Roste na vápencových skalách, na skalních teráskách, v kamenité suti. Kvete od června do července.

Saxifraga hostii

Popis: Vytrvalá bylina, trsnatá, v době květu 20–50 cm vysoká. Lodyha je jednoduchá, řídce olistěná, v horní části hustě stopkatě žláznatá. Listy jsou přízemní i lodyžní, lysé, na okraji při bázi hustě brvité, výše chrupavčitě pilovité, se zuby k vrcholu zahnutými, na líci při bázi každého zubu s jamkou vylučující uhličitan vápenatý; přízemní listy vyrůstají v růžici, jsou jazykovité až úzce obkopinaté, nazpět prohnuté, k bázi jen nepatrně zúžené, na vrcholu zaokrouhlené až tupě špičaté, vnější až 8 cm dlouhé, 7–10krát delší než široké; lodyžní listy jsou asi 2–3krát kratší než přízemní. Květenství je vrcholičnatá lata, kuželovitá, větve květenství jsou 3–8květé; kalich je zhruba do 1/2 srostlý, kališní cípy jsou tupé; korunní lístky jsou eliptické až obvejčité, 6–8 mm dlouhé, bílé, někdy při bázi karmínově tečkované. Plodem je vejcovitě kulovitá tobolka, 3–6 mm dlouhá.

Saxifraga hostii
Saxifraga hostii

Fotografováno dne 4. 9. 2005 (Slovinsko, Julské Alpy, Alpinum Trenta, kultura).