Syn.: Amyris polygama Cav., Duvaua cuneata Gill., Duvaua ovata Lindl., Schinus bonplandianus Marchand, Schinus dentatus Andrews, Schinus dependens Ortega, Schinus huygan Ruiz ex Engl., Schinus huyngan Kuntze
Čeleď: Anacardiaceae Lindl. – ledvinovníkovité
Schinus polygama
Rozšíření: Jihoamerický druh, roste v severní a střední části Chile (od provincie Atacama až po Los Lagos) a ve střední Argentině v provinciích La Rioja, Mendoza a San Juan.
Ekologie: Subtropická dřevina řídkých lesíků a lesních okrajů. Dává přednost suchým stanovištím na dobře propustných, na živiny spíše chudších půdách, vystupuje až do nadmořské výšky 3200 m.
Schinus polygama
Popis: Stálezelený keř nebo malý stromek, často již od báze větvený, dorůstá výšky 1–5 m; borka je tmavošedá; větve jsou křivolaké, zakončené kolci. Listy jsou střídavé; řapík je 1–3 mm dlouhý, pýřitý; čepel je podlouhlá až obkopinatá, 0,9–3,5 cm dlouhá a 0,3–1 cm široká, kožovitá, lysá nebo řídce chlupatá, na líci zelená a lesklá, na rubu světlejší, na bázi klínovitá, celokrajná, řidčeji oddáleně zubatá, na vrcholu tupá až tupě špičatá. Květenství jsou úžlabní zkrácené hrozny asi 2 cm dlouhé, s lysým nebo řídce chlupatým vřetenem; květní stopky jsou 2–6 mm dlouhé, lysé nebo chlupaté; květy jsou 5četné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, 4–5 mm v průměru; kališní lístky jsou vejčité, asi 0,7 mm dlouhé, na okraji brvité; korunní lístky obvykle vejčité, 1,5–2 mm dlouhé, žlutozelené; tyčinek je 10 ve 2 kruzích; semeník je svrchní, čnělky jsou 3. Plodem je kulovitá peckovice o průměru 3–5 mm, za zralosti tmavě fialová, posléze černozelená.
Využití: Rostlina obsahuje pryskyřice, které mají insekticidní účinek, pryskyřici z plodů využívá lidové léčitelství jako prostředek proti revmatismu.
Schinus polygama
Schinus polygama
Fotografováno dne 22. 4. 2018 (fotografované rostliny pocházejí z kultury – Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).