Syn.: Pinus verticillata (Thunb.) Siebold, Podocarpus verticillatus (Thunb.) Jacques, nom. illeg., Taxus verticillata Thunb.
Česká jména: pajehličník přeslenatý (Mareček 2001)
Čeleď: Sciadopityaceae Luerss. – pajehličníkovité
Sciadopitys verticillata
Rozšíření: Endemit Japonska, vyskytuje se na ostrovech Honšú, Šikoku a Kjúšú.
Ekologie: Roste v horských smíšených lesích, často v říčních údolích, na stanovištích vlhkých, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1700 m. Bývá však nezřídka vysazován i jako okrasná dřevina v zahradách a parcích.
Popis: Stálezelený jednodomý strom dosahující výšky 25–30(–40) m, s korunou úzce kuželovitou, borkou hladkou, v pruzích se odlupující. Listy jsou dimorfní, jednak jehlicovité, které jsou rozložené v přeslenech na konci větví, 8–12 cm dlouhé, zelené, lesklé, tvořené dvěma kompletně srostlými jehlicovitými listy, jednak listy šupinovité, které rostou při bázi listů jehlicovitých. Šišky jsou vejcovité, 8–12 cm dlouhé a asi 2,5 cm široké, vzpřímené.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2013) řadí pajehličník mezi druhy potenciálně zranitelné (NT).
Využití: Jako velmi svérázná a nezaměnitelná dřevina je pajehličník přeslenatý pěstován i v evropských zahradách, dobře snáší rovněž středoevropskou zimu, v našich klimatických podmínkách však dosahuje zpravidla výšky jen okolo 10 m. V kultuře se objevuje i několik kultivarů. Jeho dřevo je trvanlivé, používá se ve stavebnictví a nábytkářství.
Poznámka: Rod Sciadopitys je monotypický, jediný druh zahrnuje dokonce také celá čeleď Sciadopityaceae.
Sciadopitys verticillataSciadopitys verticillata
Sciadopitys verticillata
Sciadopitys verticillata
Sciadopitys verticillata
Fotografováno dne 11. 5. 2018 (fotografovaná dřevina pochází z kultury – Úvaly, zahrada).