SCLERODERMA VERRUCOSUM (Bull.) Pers. – pestřec bradavčitý / pestrec bradavičnatý

Syn.: Lycoperdon verrucosum Bull.
Čeleď: Sclerodermataceae Corda – pestřecovité
Scleroderma verrucosum
Rozšíření: Je rozšířený téměř na všech kontinentech.
Ekologie: Vyrůstá ve skupinách hlavně v červenci až říjnu od nížin do hor, na okraji smíšených lesů, kolem cest, v parcích, zahradách, nejčastěji na písčitých půdách.
Scleroderma verrucosum

Scleroderma verrucosum

Popis: Plodnice jsou 2–7 cm velké, mají hlízovitý tvar, většinou naspodu zúžený v podzemní část až 7 cm dlouhou, na bázi s dobře vyvinutými rhizomorfy. Povrch plodnice je rozpukaný do jemných vločkovitých šupin a má okrově žlutou až žlutohnědou barvu. Okrovka je pružná, tenká (nebývá silnější než 1 mm), při poranění často lehce červená, ve zralosti praská. Vnitřek teřichu je zpočátku bílý, brzy černá, zůstávají viditelná tenká bílá podpůrná vlákna. Výtrusný prach je tmavohnědý. Výtrusy jsou kulovité, izolovaně ostnité.
Záměny: Pestřec obecný (Scleroderma citrinum) má na podélném řezu mnohem silnější okrovku, zvenčí většinou bývá až políčkovitě rozpukaný a nečervená. Pestřec jamkatý (Scleroderma areolatum) se liší menším vzrůstem a většími výtrusy. Drobné plodnice má pestřec prášivkovitý (Scleroderma bovista).
Poznámka: Je jedovatý.
Scleroderma verrucosum
Scleroderma verrucosum
Fotografováno ve dnech 23. 6., 15. 7. a 14. 9. 2008 (Roztoky).