SCYPHIPHORA HYDROPHYLACEA C. F. Gaertn.

Syn.: Epithinia malayana Jack, Ixora manila Blanco, Scyphiphora malayana (Jack) Bedd.
Čeleď: Rubiaceae – mořenovité

Scyphiphora hydrophylacea

Rozšíření: Pochází z jižní a jihovýchodní Asie, kde roste od Indie po Malajsii a jižní Čínu, dále v Indonésii a na Filipínách. Zasahuje i na Papuu-Novou Guineu a na sever a severovýchod Austrálie, dále se objevuje v Melanésii až po Novou Kaledonii. V Mikronésii se vyskytuje na Palau a na Yapu. Také roste na východním pobřeží Madagaskaru.

Ekologie: Typickým stanovištěm jsou pobřežní porosty podél kanálů ve vnitřních částech porostů mangrove v dosahu mořského přílivu a ovlivněných brakickou vodou, velmi často ve společnosti Lumnitzera littorea, jíž se – s výjimkou barvy květů – dosti podobá.

Scyphiphora hydrophylacea

Popis: Stálezelený keř vysoký 1,5–5(–6) m; větve jsou ohebné, hladké, načervenalé. Listy jsou vstřícné; řapík je 1–1,5 cm dlouhý; čepel je obvejčitá, 4–8 cm dlouhá a 3–5 cm široká, poněkud dužnatá, hladká, na bázi klínovitá, celokrajná, na vrcholu zaokrouhlená; palisty jsou 1,5–3 mm dlouhé. Vonné 4četné krátce stopkaté květy vyrůstají v paždí listů ve vrcholičnatých souborech; kališní trubka 3–4 mm dlouhá, na vrcholu drobně zoubkatá; koruna je řepicovitá, narůžovělá, s trubkou 4–5 mm dlouhou a vejčitými tupými cípy asi 2 mm dlouhými; tyčinky jsou 4; semeník je spodní, 2pouzdrý. Plodem je světle zelená, válcovitá, nápadně rýhovaná peckovice 5–11 mm dlouhá, v každém pouzdře jsou 2 semena.

Využití: Dřevo je tvrdé a pevné a je vhodné na výrobu rukojetí. Odvar z listů se v lidovém léčitelství používá ke zmírňování bolestí zubů.

Poznámka: Monotypický rod.

Scyphiphora hydrophylacea
Scyphiphora hydrophylacea

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, 28. 1. 2018 (Palau, Babeldaob, Ngchesar, řeka Ngerdorch).