Syn.: Sempervivum glaucum Ten., Sempervivum schottii Baker, non C. B. Lehm. et Schnittsp., Sempervivum andreanum Wale, Sempervivum arvernense Lecoq et Lamotte, Sempervivum alpinum Griseb. et Schenk
Česká jména: netřěsk, hromotřěsk (středověk), netřesk (Černý 1517), netřesk větší (Hájek 1562), netřesk obecný (Presl 1819, Presl 1846, Opiz 1852), netřesk obecný, hromotřesk (Sloboda 1852), netřesk střešní (Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: netřesk střechový, dachovec, tučný mužík, rojník (Reuss 1853), netresk strechový (Novacký 1936), skalnica strechová (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Crassulaceae – tlusticovité
Rozšíření: Původním je tento druh v horách jižní Evropy, vyskytuje se v Pyrenejích, horách střední Francie, Juře, Alpách, Apeninách a Dinaridech. Ve středověku se věřilo, že do střechy osázené netřesky nikdy neudeří blesk – proto byl také často pěstován, jeho původní areál se tak značně rozšířil. Dodnes se pěstuje v zahradách celé Evropy i Severní Ameriky, místy rovněž zplaňuje.
Ekologie: Roste na suchých a výslunných skalách a kamenných zídkách, v pásmu od pahorkatin až do alpínského stupně. Kvete od června do července.
Popis: Monokarpická bylina, vejčité listy v růžici, která dosahuje až 8 cm v průměru, špičky vnitřních listů směřují ven, z vnitřní strany jsou lžícovitě prohnuté. Listy jsou masité, lysé, na okrajích brvité, na špičce většinou načervenalé, někdy až celé červenofialové. V paždí dolních listů se vytvářejí dceřiné růžice, jimiž se rostlina rozrůstá do poměrně kompaktních trsů. Květonosná lodyha vyrůstá ze středu růžice, je 20–50 cm vysoká, lodyžní listy jsou vejčitě kopinaté, až 4,5 cm dlouhé a 1,5 cm široké, na bázi zaokrouhlené. Květenství tvoří vijany o 5–15 květech, květy 12–16četné, miskovité, korunní lístky čárkovité, růžové až červenofialové. Plodem je vejcovitě kopinatý měchýřek. Po odkvětu rostlina odumírá. Druh je značně variabilní, rozlišuje se několik poddruhů.
Ohrožení a ochrana: Netřesk střešní je chráněným druhem v Maďarsku.
Využití: Netřesk střešní je oblíbenou zahradní rostlinou, uplatňuje se jako nenáročná skalnička, v zahradách se objevuje v řadě kultivarů. V minulosti se používal v lidové medicíně (především na popáleniny a k léčbě nedoslýchavosti), listy se přidávaly i do salátů. V Čechách se podle jeho listů věštívala i budoucnost.
Poznámka: Rod Sempervivum v současnosti zahrnuje zhruba 46 druhů, které se vyskytují v Evropě, jihozápadní Asii a severozápadní Africe. K tomuto rodu bývají částí literatury přiřazovány i druhy rodu Jovibarba, nezřídka jsou tyto rostliny klasifikovány jen jako sekce rodu Sempervivum. Závěry molekulárních analýz z posledních let však dokázaly, že rod Jovibarba si samostatné postavení jistě zaslouží.
Fotografováno ve dnech 27. 7. 2005 (Česko, Morava, Brno-Bystrc, Skalky u přehrady) a 7. 7. a 21. 7. 2013 (Hustopečsko, Vrbice).