Syn.: Herbichia abrotanifolia (L.) Zawadski, Jacobaea abrotanifolia (L.) Moench, Senecio herbichia Steud.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Druh horských oblastí střední Evropy, vyskytuje se ve Východní Alpách a ve východní části Západních Alp (od alpského předhůří v okolí Vídně až po svahy v italské oblasti Valle d’Aosta), rovněž v horách severozápadního Chorvatska.
Ekologie: Roste na skalnatých a kamenitých horských svazích, v kamenité suti i na subalpínských a alpínských trávnících, vystupuje až do nadmořské výšky okolo 2800 m. Kvete od července do září.
Popis: Vytrvalá bylina s větveným oddenkem a lodyhou vystoupavou až přímou, (10–)15–30(–40) cm dlouhou, nahoře větvenou, skoro lysou nebo v horní části řídce chlupatou. Bazální a dolní lodyžní listy jsou řapíkaté, 2(–3)krát peřenosečné, s úzkým vřetenem a koncovými úkrojky jen čárkovitými, 1–2 mm širokými, skoro lysými, horní lodyžní listy jsou přisedlé, jen jednou zpeřené. Úbory vyrůstají po 2–5(–8) v chocholičnaté latě, dosahují průměru až okolo 40 mm, zákrov je 6–7 mm dlouhý, listenů zákrovečku je několik, jsou čárkovité až úzce kopinaté, dosahují zhruba poloviční délky listenů zákrovních, ty jsou kopinaté až úzce vejčité; jazykovitých květů je zhruba 13, liguly jsou obkopinaté až úzce eliptické, 10–15 mm dlouhé, žluté až naoranžovělé. Plodem je nažka, 3–4 mm dlouhá, lysá, s nažloutlým chmýrem, který je 6–8 mm dlouhý.
Poznámka: Z Karpat je uváděn blízce příbuzný starček karpatský (Senecio carpathicus), který je někdy klasifikován jen jako poddruh představovaného druhu (bývá zpravidla jen jednoúborný).
Fotografováno dne 16. 8. 2009 (Rakousko, Východní Alpy, Raxalpe).