Syn.: Cineraria anthemoides Lam., Jacobanthus gallicus Fourr., Senecio alboranicus Maire, Senecio difficilis Dufour, Senecio exsquameus Brot.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Senecio gallicus
Rozšíření: Západomediteránní druh, jehož areál zahrnuje Pyrenejský poloostrov, jihovýchodní a částečně i střední Francii, italskou Ligurii a severní Maroko.
Ekologie: Roste na pobřežních písčinách a dunách, společně například s druhy Euphorbia paralias, Lotus creticus, Malcolmia littorea, Pancratium maritimum, Silene littorea aj., také však při okraji zemědělsky využívaných ploch, na stanovištích obvykle otevřených, písčitých, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1350 m. Kvete od února do června.
Senecio gallicus
Popis: Jednoletá bylina, obvykle s několika lodyhami, které jsou přímé, 20–40 cm dlouhé, jednoduché nebo větvené, skoro lysé nebo řídce chlupaté. Přízemní listy jsou řapíkaté, střední a horní přisedlé až objímavé, zpeřené, s úkrojky podlouhlými, celokrajnými, zubatými až laločnatými, podvinutými. Úbory vyrůstají na konci větví většinou po 1–2, jejich průměr činí 15–22 mm; listenů zákrovečku je 1–6, jsou kopinaté, jen 1–2 mm dlouhé, někdy však i zcela chybí; zákrovní listeny jsou čárkovité až kopinaté, 5–7 mm dlouhé, lysé; jazykovitých květů je až 13, jejich liguly jsou asi 8 mm dlouhé, žluté. Plodem je nažka, 2–2,5 mm dlouhá, přitiskle chlupatá.
Senecio gallicus
Senecio gallicus
Senecio gallicus
Senecio gallicusSenecio gallicus
Senecio gallicus
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 18. a 23. 4. 2017 (Portugalsko, okolí Vila Nova de Milfontes).