Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité

Senecio martinensis

Rozšíření: Druh jižní části Jižní Ameriky, vyskytuje se v horách jižní Patagonie, na západě argentinských provincií Chubut a Santa Cruz, rovněž v přiléhajících regionech Chile.

Ekologie: Roste na horských kamenitých svazích, na březích jezer a vodních toků, v nadmořské výšce zhruba od 600 do 1200 m. Kvete od prosince do února.

Senecio martinensis

Popis: Vytrvalá bylina, jen 4–10(–15) cm vysoká. Přízemní listy vyrůstají v růžici, jsou obkopinaté až kopisťovité, 30–80 mm dlouhé a 3–5 mm široké, poněkud dužnaté, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu tupé, lysé, jen na okraji řídce chlupaté či olysalé; lodyžní listy jsou menší, přisedlé, kopinaté. Úbory vyrůstají na konci pavučinatě chlupaté a často načervenalé lodyhy jednotlivě; zákrov je široce zvonkovitý, 8–11 mm dlouhý, listeny zákrovečku jsou četné, čárkovité až kopinaté, zákrovních listenů je 13–22, jsou podlouhle kopinaté, lysé, červeně naběhlé; květy jsou trubkovité, až 8 mm dlouhé, 5cípé, žluté. Plodem je lysá nažka, až 4 mm dlouhá, chmýr je bílý, až 8 mm dlouhý.

Poznámka: Rod Senecio je v horských oblastech Patagonie zastoupen velmi početně, na nejrůznějších stanovištích tu najdeme drobré rostliny jen kobercovitého habitu, ale třeba také statné keře – odhaduje se, že v této oblasti se vyskytuje zhruba 114 druhů starčků. Jmenujme alespoň pro příklad v této oblasti široce rozšířený druh Senecio argyreus, o něco méně častý Senecio arnottii, drobný Senecio subdiscoideus, jihopatagonský Senecio patagonicus nebo jen na středochilsko-argentinském pomezí se objevující Senecio bipontinii. V pobřežních oblastech nejjižnějšího jihu kontinentu najdeme zase Senecio candidans, jistě zaujme i druh s bílými ligulami Senecio smithii aj.

Senecio martinensis
Senecio martinensis
Senecio martinensis

Fotografoval Mário Duchoň, dne 11. 1. 2019 (Argentina, Parque nacional Los Glaciares, svahy vrchu Loma del Pliegue Tumbado, El Chaltén).