SIDEROXYLON INERME L. – darmota bezbranná

Syn.: Calvaria inermis (L.) Dubard, Heeria inermis Meisn., Roemeria inermis Thunb.
Česká jména: železnec bezbranný (Presl 1846)
Čeleď: Sapotaceae Juss. – zapotovité

Sideroxylon inerme

Rozšíření: Druh má rozsáhlý areál v jižní a východní Africe. Vyskytuje se od Jihoafrické republiky podél východního pobřeží kontinentu až do Somálska, do vnitrozemí zasahuje do Svazijska a Zimbabwe. Zasahuje i na ostrovy Komory a roste i na Aldabře. Druhotný výskyt byl zaznamenán v Indii a Pákistánu. V areálu jsou rozlišovány 3 poddruhy: nominátní je vázaný na prostor od jižního Mozambiku dále na jih (k němu se vztahují zobrazené rostliny), na sever na něj navazuje subsp. diospyroides, zatímco subsp. cryptophlebium je zřejmě endemitem ostrova Aldabra.

Ekologie: Jedna z nejtypičtějších dřevin afromontánního lesa v jižní části afrického kontinentu. Roste ve stálezelených porostech podél pobřeží, ve vnitrozemí především na vlhkých chráněných místech podél vodních toků. V nejjižnějším cípu Afriky může tvořit dominantu stromového patra, tak např. v rezervaci Grootbos u městečka Gansbaai. Lokality leží od moře až do nadmořských výšek kolem 1100 m. Kvete v létě a na podzim.

Sideroxylon inerme

Popis: Stálezelený hustý statný keř nebo menší strom dorůstající výšky až 10 m; kmen i větve jsou často sukovité a zkroucené, borka je šedohnědá až černá, později rozpraskaná na obdélníkové pláty; letorosty jsou měkce šedě nebo rezavě chlupaté; celá rostlina při poranění roní bílý latex. Listy jsou střídavé, eliptické až obvejčité, 4–12 cm dlouhé a 2–5 cm široké, kožovité, na líci leskle tmavozelené, na rubu poněkud světlejší, v mládí jemně chlupaté, později olysávající, na bázi klínovité, celokrajné, podvinuté, na vrcholu obvykle zaokrouhlené; řapík je 0,5–2 cm dlouhý. Květy jsou jednotlivé nebo ve svazečcích v úžlabí listů nebo na starších větvičkách (kauliflorie), jsou oboupohlavné, pětičetné, vonné; kališní lístky jsou na bázi krátce srostlé; koruna je zvonkovitá, 3–4 mm dlouhá, zelenavá nebo bělavá, s krátkou trubkou a vejčitými cípy; andreceum tvoří 5 tyčinek stejně dlouhých jako koruna a 5 staminodií; semeník je svrchní, pětipouzdrý. Plodem je krátce stopkatá kulovitá černopurpurová bobule až 1,2 cm v průměru; s mléčící dužninou a jediným, 5–9 mm velkým, žebrovaným semenem.

Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu flóry Jihoafrické republiky (2009) je zařazen mezi taxony vyžadující pozornost (LC – least concern).

Využití: Dřevo tohoto stromu je těžké, tvrdé, pevné a odolné, a to i ve vlhku, proto se používalo jako stavební dříví i jako materiál na výrobu lodí, mostů a mlýnů.

Poznámka: Nejslavnějším jedincem tohoto druhu je tzv. „Post Office Tree“ ve městě Mossel Bay v Jihoafrické republice, v jehož dutině si po roce 1500 nechávali vzkazy námořníci portugalských objevitelských expedic.

Sideroxylon inerme
Sideroxylon inermeSideroxylon inerme
Sideroxylon inerme
Sideroxylon inerme
Sideroxylon inerme
Sideroxylon inerme

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 14., 18. a 19. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Gansbaai, rezervace Grootbos a okolí městečka Plettenberg Bay).