SKIMMIA JAPONICA Thunb.

Syn.: Ilex skimmia Spreng.
Česká jména: skimie (Mareček 2001)
Čeleď: Rutaceae Juss. – routovité

Skimmia japonica

Rozšíření: Druh východní Asie, vyskytuje se v oblasti od ruských Kurilských ostrovů a jihu ostrova Sachalin přes celé Japonsko a Tchaj-wan až po sever filipínského ostrova Luzon. V areálu je rozlišováno několik infraspecifických taxonů. Někdy bývá k tomuto druhu přiřazován i druh Skimmia reevesiana (tedy jako S. japonica subsp. reevesiana), který se vyskytuje v jihovýchodní Číně, Barmě, Vietnamu a na Tchaj-wanu.

Ekologie: Roste v podrostu horských lesů. Kvete v průběhu dubna.

Skimmia japonica

Popis: Dvoudomý keř dosahující výšky až okolo 150 cm, stálezelený, lysý. Listy jsou střídavé (jejich růst v přeslenech je jen zdánlivý), krátce řapíkaté, podlouhlé až úzce obvejčité, 6–12 cm dlouhé a 2,5–3,5 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu tupé, po obou stranách lysé. Květenství je terminální, vrcholičnaté, o průměru 4–8 cm; květy jsou 4četné, drobné, dosahují 5–6 mm v průměru, kališní lístky jsou trojúhelníkovité, brvité, korunní lístky úzce podlouhlé, 4–5 mm dlouhé, bílé; tyčinky jsou stejně dlouhé jako korunní lístky. Plodem je kulovitá peckovice o průměru okolo 7 mm, v době zralosti červená.

Využití: Tento keř bývá vysazován i v evropských zahradách a parcích jako okrasná dřevina, v klimatických podmínkách střední Evropy je vhodný spíše pro teplejší oblasti. Je dobré chránit jeho stálezelené listy před přímým zimním sluncem. V kultuře se objevuje v několika kultivarech.

Poznámka: Rod Skimmia v současnosti zahrnuje čtyři druhy (POWO 2019), všechny pocházejí z Asie, areál druhu Skimmia anquetilia zasahuje nejzápadněji (až do Afghánistánu).

Skimmia japonica
Skimmia japonica
Skimmia japonica
Skimmia japonica

Fotografováno dne 15. 5. 2019 (Dánsko, Kodaň, Statens Naturhistoriske Museum, Botanisk Have).