Na slovanské lípě
roste mnoho snětí,
a my jedné matky
slovanské jsme děti.

Mnohá větev suchá,
mnohá nalomená,
ale lípa stojí
vzdorná, neskloněná.

I ať vichr duje,
blesk se do ní pustí,
ona bude státi,
ona bude růsti.

Vzdor na vzdory světu,
na radosť svým dětem,
krásná, silná, velká,
obalená květem!

– Josef Václav Sládek, Skřivánčí písně
Slovanská lípa v Dobrém Poli
Tilia ×vulgaris, lípa obecná (Malvaceae):

  • Výška stromu: asi 24 m (v roce 2010)
  • Obvod kmene: asi 527 cm
  • Šířka koruny: asi 15 m
  • Odhadované stáří: asi 330 let (v roce 2018)

Slovanská lípa z Dobrého Pole u Vitic (okres Kolín) navzdory slovům básně Josefa Václava Sládka už nejspíš dlouho vzdorovat světu nebude, její stav už déle dobrý není, letošní extrémní sucho pro ni rozhodně snadné nebylo. Památným stromem byla vyhlášena dne 1. 7. 1987.

První písemný záznam o Dobrém Poli pochází už z roku 1327, první roky života tohoto stromu snad náležejí poslední čtvrtině 17. století. Označení Slovanská lípa dostala rozhodně až daleko později, v 19. století už mohla být pěkně urostlým stromem, na který byli místní pyšní, a tak se pro ně stala reprezentantkou celého Slovanstva. Teprve v pokročilém národním obrození totiž začaly být lípy šířeji uznávány jako symbolické stromy Slovanů – slovanská umělecká i politická reprezentace se tak snažila národ ještě více odlišit od Germánů, jimž byl za strom národní přisuzován dub. Ve starších dobách však ani Čechům dub rozhodně cizí nebyl, stačí si vzpomenout na památné duby svatováclavské, například na starobylý dub ve Stochově. Podobně Němci měli v oblibě i lípy, vysazovali je na památných místech i v blízkosti svých stavení. Až Kollárova Slávy dcera z roku 1824 lípu nazvala jednoznačně „slavostromem“:

Pod lipou mne anděl kolébával,
dokud sem byl malé děťátko,
pod ní sem, ó sladká památko!
v chlapectví si nejraději hrával.

Pod lipou sem zřel i milovával
nejkrásnější Slávy děvčátko,
pod ní sem se s láskou, na krátko
trvající, smutně rozžehnával…

Pod lipkou mne také pochovejte,
aneb na hrob místo mramoru
slavostrom ten zasaditi dejte.

Z botanického hlediska by mohlo být zajímavé určit, který druh lípy vlastně naši pradědové chápali jako onu ryzí lípu slovanskou. Zdá se, že se běžně sázely oba u nás původní druhy, na příkladu této lípy dobropolské dokonce vidíme, že vůbec nevadil ani kříženec. On dokonce možná hybrid roste i rychleji.
Slovanská lípa v Dobrém Poli
Slovanská lípa v Dobrém Poli
Slovanská lípa v Dobrém Poli
Slovanská lípa v Dobrém Poli
Slovanská lípa v Dobrém Poli
Fotografováno dne 21. 9. 2018.