SOLANUM BONARIENSE L. – lilek / ľuľok

Syn.: Solanum arborescens Moench, Solanum astroites Jacq., Solanum fastigiatum Willd., Solanum saponaceum var. uruguense Griseb.
Česká jména: lilek řeřabinový (Berchtold et Presl 1823)
Čeleď: Solanaceae – lilkovité

Solanum bonariense

Rozšíření: Jihoamerický druh, endemit povodí řeky Río de la Plata, vyskytuje se v severovýchodní Argentině, Uruguayi, Paraguayi a jižní Brazílii. Sekundární výskyt byl zaznamenán v jihozápadní Evropě i severozápadní Africe, rovněž na Kanárských ostrovech.

Ekologie: Roste v pampě, na stanovištích vlhkých, obsazuje břehy vodních toků, stoupá až do nadmořské výšky okolo 500 m. Kvete od ledna do dubna.

Popis: Keř dosahující výšky 1,5–2 m, při bázi stonků s ostny 2–5 mm dlouhými. Listy jsou řapíkaté, kopinaté až široce eliptické, 4,5–11(–20) cm dlouhé a 3–6,5(–10) cm široké, buď celokrajné, anebo chobotnaté až laločnaté, někdy na hlavní žilce ostnité, po obou stranách řídce chlupaté. Květenství je 3–10 cm dlouhé, 15–30květé, květy jsou vonné; kalich je zvonkovitý, 2,5–7 mm dlouhý, jeho cípy jsou kopinaté; koruna je pentagonální, bílá, dorůstá v průměru (15–)33–36 mm; nitky tyčinek jsou 1–2 mm dlouhé, lysé, prašníky jsou až 6 mm dlouhé, žluté, čnělka je 8–10 mm dlouhá. Plodem je až 10 mm v průměru dosahující bobule, která je v době zralosti oranžovočervená až nahnědlá, lysá.

Solanum bonariense
Solanum bonariense
Solanum bonariense

Fotografováno dne 26. 7. 2018 (Německo, Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin).