Syn.: Dulcamara flexuosa Moench, Lycopersicon dulcamara (L.) Medik.
Česká jména: bylina sladká hořká (Hájek 1562), sladká hořká (Zalužanský 1592), lilek sladkohořký (Presl 1846), lilek potměchuť (Kubát 2002)
Slovenská jména: ľuľok sladkohorký (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Rozšíření: Roste v celé Evropě s výjimkou severní Skandinávie, dále se vyskytuje v Asii, zejména v západní části kontinentu, také v severní Africe. Byl zavlečen i do Severní Ameriky, roste jak na východě, tak na západě kontinentu. U nás roste skoro hojně po celém území s výjimkou studených vyšších a horských oblastí. Na Slovensku je situace obdobná.
Ekologie: Roste v pobřežních křovinách, kde se pne po vyšší vegetaci i stromech, roste také na starých zahradách, kamenných zídkách, v příkopech i sutinách. Kvete od června do září.
Popis: Polokeř, lodyha při bázi dřevnatějící, poléhavá nebo částečně popínavá, dorůstá až 2 m délky. Listy jsou celokrajné, vejčitě kopinaté, střelovité, ve spodní polovině lodyhy trojčetné. Květenství je řídká vrcholičnatá lata až s 20 nicími květy. Koruna je tvořena 5 fialovými kopinatými a nazpět ohnutými cípy, výrazné jsou žluté prašníky. Plody jsou výrazně červené bobule, jsou jedovaté.
Využití: Rostlina se využívala v léčitelství, zpracovávaly se sušené dřevnaté části lodyh. Používala se také v magii, byla nedílnou součástí arzenálu zbraní dávných kořenářek i čarodějnic.
Fotografováno v červnu a v září 2006 (Česko, Čechy, Karlovarsko).