Syn.: Solanum adulterinum Buch.-Ham. ex Wall.
Čeleď: Solanaceae Juss. – lilkovité

Solanum erianthum

Rozšíření: Původně středoamerický druh rozšířený v oblasti od středního Mexika přes Honduras a Nikaraguu až po Kostariku, vyskytuje se také na Antilách a v jižní části Floridy. V minulosti byl zavlečen i do dalších tropických oblastí světa, na sever Jižní Ameriky, do Brazílie, západní tropické Afriky, jihovýchodní Asie i severovýchodní Austrálie a Oceánie.

Ekologie: Roste v křovinaté vegetaci a lesních lemech, často na stanovištích narušovaných lidskou činností, podél cest a polí, poblíž lidských sídel, vystupuje až do nadmořské výšky okolo 2100 m. Kvete v průběhu celého roku.

Solanum erianthum

Popis: Keř až menší strom dosahující výšky 1,5–8(–10) m, plstnatý, pokrytý hvězdovitými chlupy, bez ostnů. Listy jsou střídavé, řapíkaté, eliptické až vejčité, 10–25(–30) cm dlouhé a 4–12 cm široké, na bázi klínovité nebo zaokrouhlené, celokrajné nebo chobotnatě zvlněné, na vrcholu zašpičatělé, plstnaté. Květenství je latnaté, přímé, jeho stopka je 3–10 cm dlouhá; kalich je zvonkovitý, dosahuje až 10 mm v průměru, jeho cípy jsou vejčité, asi 3 mm dlouhé; koruna je bílá, korunní cípy jsou 6–7 mm dlouhé; nitky tyčinek jsou jen 1 mm dlouhé, prašníky asi 2 mm dlouhé, čnělka je 4–6 mm dlouhá, lysá. Plodem je kulovitá bobule, v době zralosti žlutohnědá, o průměru okolo 12 mm.

Využití: Občas bývá tento lilek vysazován jako okrasná rostlina, častěji se ale používá v tradiční medicíně k léčbě celé řady nemocí a neduhů, včetně některých chorob dosti závažných.

Solanum erianthum
Solanum erianthum

Fotografovala Věra Svobodová, dne 2. 11. 2019 (Mexiko, stát Yucatán, Uxmal).